Řádění žlutých vest pokračuje. Zapalují mýtné budky, způsobily chaos na dálnicích
Žluté vesty
NOVÉ
Foto: Reuters
Protestující z takzvaného hnutí žlutých vest v úterý ve Francii obsadili budky pro výběr mýtného a některé z nich i zapálili, čímž způsobili chaos v dopravě. Poničena byla do poloviny minulého týdne také zhruba polovinu dopravních radarů, informovala agentura Reuters. Řidiči mají dbát zvýšené opatrnosti při příjezdu k mýtným bránám a u nájezdů na dálnice, protože se v těchto místech pohybuje mnoho lidí.
Společnost Vinci Autoroutes, která je největším francouzským provozovatelem mýtného systému, uvedla, že demonstrace se v úterý konaly na 40 stanovištích její sítě. Na některých křižovatkách vznikly závažné hmotné škody, zejména u turisty hojně navštěvovaných měst jako Avignon, Orange, Perpignan a Agde.
Na jednom stanovišti výběru mýtného východně od Marseille v noci z pondělí na úterý hořelo a dálnice A50 mezi Marseille a Toulonem musela být uzavřena, uvedla firma Vinci Autoroutes, která má svou síť zejména na jihu a západě Francie.
„Motoristé by měli být co nejopatrnější, když se blíží k mýtným bránám a dálničním přivaděčům, kvůli přítomnosti mnoha chodců,“ uvedl provozovatel mýtného systému.
V souvislosti s požáry bylo zatčeno 20 lidí, přičemž ve vazbě zůstávají další čtyři, kteří byli kvůli podpalování mýtných zařízení zadrženi v sobotu.
Několik lidí v uplynulých týdnech zemřelo při nehodách způsobených silničními blokádami žlutých vest, většinou na kruhových objezdech.
Blokády Francii v různé intenzitě paralyzují už od 17. listopadu. Demonstrace a silniční blokády byly původně namířeny proti plánovému růstu cen pohonných hmot, později ale přerostly v protesty proti hospodářské politice vlády obecně i proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Protestujícím však vadí také nové rychlostní limity. Podle webu Radars-auto.com protestující do poloviny minulého týdne poničili na 1600 radarů na měření rychlosti, tedy asi polovinu všech radarů instalovaných ve Francii. Více než 250 jich bylo zničeno zcela. Francouzský stát kvůli tomu údajně přichází o příjmy v řádu desítek milionů eur.
