Neuvěřitelné příběhy náčelníka Eskymo Welzla v Arktidě
KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918
O Československu neměl dlouho tušení. Domov našel Jan „Eskymo“ Welzl v ledových pustinách dálného severu; ve vlasti mu moc nerozuměli. Rodák ze Zábřehu prožil v arktických krajích tři desetiletí života, v němž se spolehl pouze a jedině na sebe. Pak o tom vyprávěl a stal se hrdinou českých kluků.
Zemřel jako osmdesátiletý po mrtvici a jeho hrob patří k navštěvovaným místům yukonského městečka Dawson. V paměti místních lidí žije vedle Jacka Londona jako Jan Vynálezce, popřípadě Kapitán Jan. Na Moravě je dodnes v užívání šproch, s nímž odstartoval své životní dobrodružství: „Prondu, prondu, neprondu, neprondu!“
Welzl byl prostého rodu. Otce si mnoho nepamatoval, neboť ten sloužil ve Vídni a zřejmě záhy zemřel. Matka měla hokynářství na zábřežském náměstí. Město bylo převážně německé, jmenovalo se Hohenstadt an der March, a Welzlovým školním jazykem byla němčina. Jí později napsal i své paměti o cestě kolem světa 1893–1898. Jeho mateřštinou byl však místní dialekt češtiny a sám o sobě říkal, že je „Čech moravské národnosti“.
Vyučil se zámečníkem v nedaleké Zvoli, která byla naopak z většiny česká, a na zkušené provandroval severní Itálii a Balkán. Po čtyřech letech se vrátil domů a roku 1888 tu na něho čekali vojenští páni a s nimi tříletá služba v Brně a Krakově. Po návratu do civilu vyrazil znovu za prací do Rakous a Terstu, a když mu roku 1892 zemřela matka, zůstal zřejmě bez příbuzných sám. O rok později odešel (nejezdil, nýbrž chodil) do Janova, kde dostal práci na lodi plující do Spojených států; bylo mu dvacet pět let.
Obeplul kus světa. Ve Vladivostoku se dal najmout na ruský křižník plující do Port Arthuru, který tehdy ještě Rusům nepatřil (dnešní Lü-šun-kchou v Mandžusku), a když se po třech měsících na základnu carského tichomořského loďstva vrátil, vzal zámečnickou práci na stavbě transsibiřské magistrály. Přezimoval u Irkutska u jakéhosi bývalého politického vězně za dva rubly týdně.
Dva Poláci prchající z vyhnanství mu schválili nápad vydat se na Sibiř a poradili, jak se nejlépe dostane k Severnímu ledovému oceánu.
Celý portrét Jana „Esykmo“ Welzla si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.