Babišova „vláda odborníků“ přišla už o devět tváří

Z kabinetu předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který měl na začátku roku včetně premiéra 15 členů, letos odešli hned tři ministři. Celkem se v čele resortů Babišovy druhé vlády vyměnilo devět lidí. Koncem ledna skončil kvůli zakázce na elektronické dálniční známky ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Koncem září pak rezignoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), kterého nahradil Roman Prymula (za ANO), jehož ovšem už po měsíci a osmi dnech vystřídal Jan Blatný (za ANO).

Vladimír Kremlík – odvolán v lednu 2020

Letošní sérii personálních změn odstartoval právník, který si prošel několika státními podniky. Do čela resortu dopravy Kremlík nastoupil 30. dubna 2019 po Danu Ťokovi. Ve funkci ale nevydržel ani rok, vaz mu zlomila zakázka na elektronické dálniční známky. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu letošního roku oznámil, že IT části celého systému, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla firma čtyři roky provozovat, celková cena ale činila 401 milionů korun.

Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. To kritizovali opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Po masivní vlně kritiky věci nabraly rychlý spád – celá zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení. Stát nakonec kromě původní soutěže na provozovatele systému známek zastavil i návazné tendry, resortu dopravy se po odvolání Kremlíka chopil dosavadní ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček. Ten zdědil i úkol vyřešit systém na elektronické dálniční známky. O pár měsíců později antimonopolní úřad, který se podnětem zabýval, nicméně neshledal žádné pochybení při zadávání zakázky. Dále orgány činné v trestním řízení odložily podané trestní oznámení.

Tím ale Kremlíkovy problémy neskončily, exministr dopravy musel řešit také kárnou žalobu. Tu na něj podala Česká advokátní komora (ČAK). Řízení inicioval právník Martin Janoušek, kterého Kremlík v médiích označil za člověka, jenž se ho coby ministra pokusil podplatit částkou 1,5 milionu korun za ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému. Komoře vadilo to, že Kremlík umožnil novinářům nahrání své schůzky s Janouškem. Ten na Kremlíka podal i trestné oznámení s komentářem, že rozvířením kauzy se Kremlík mohl chtít udržet v úřadě. Národní centrála proti organizovanému zločinu v souvislosti s tímto případem zahájilo trestní stíhání pro pokus o podplácení.

Adam Vojtěch – rezignoval v září 2020

„Ken ze SuperStar“ byl jmenován ministrem zdravotnictví 13. prosince 2017. Pozornost i vlnu kritiky vyvolal Vojtěch řadou personálních změn, které provedl. Od jeho nástupu do čela resortu skončili z různých důvodů ředitelé devíti ze 14 fakultních a velkých státních nemocnic. Vojtěch řídil ministerstvo zdravotnictví během jarní vlny pandemie covidu-19, jeho resort vydal od března řadu opatření. Byla ovšem uplatňována zmatečně a překotně, za což si Vojtěch vyslechl ostrou kritiku, vinu za různá pochybení házel na ministra i Babiš. Opozice k odchodu ministra zdravotnictví vyzývala kvůli nezvládnutí epidemie opakovaně.

Hlasy po odvolání Vojtěcha z funkce zazněly i kvůli selhání při rozdělování zdravotnického materiálu z Číny. Před prázdninami začala epidemie v Česku oslabovat, Vojtěchův úřad tak postupně zrušil povinnost nosit roušky venku i ve vnitřních prostorech. Povinnost zakrývat si dýchací cesty byla opět částečně zavedena 1. září, znovuzavedení ale provázel další zmatek. Vojtěch nejdřív oznámil, že bude povinné nošení roušek ve vnitřních prostorách, jako jsou obchodní centra, pošty, ve veřejné dopravě či ve školách mimo třídy. O den později Vojtěch většinu avizovaných opatření zrušil s tím, že se zavedou jen při zhoršení situace.

Požadavky na Vojtěchův konec v čele resortu se začaly stupňovat spolu se zhoršující se situací kolem koronavirové epidemie. Tlak veřejnosti nakonec neustál, na tiskové konferenci 21. září Vojtěch oznámil svou rezignaci a ještě tentýž den byl na jeho post jmenován Roman Prymula.

Roman Prymula – rezignoval v říjnu 2020

Coby zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a náměstek ministra zdravotnictví pomáhal Prymula s koordinací epidemických opatření během jarní vlny pandemie koronaviru, za což ho nejvyšším státním vyznamenáním ocenil i prezident Miloš Zeman. Po svém nástupu do čela resortu uprostřed podzimní vlny zavedl restrikce, které měly šíření covidu-19 zbrzdit. Samy ale nakonec částečně stály za jeho koncem na ministerstvu.

Ve středu 21. října ho zachytili fotografové deníku Blesk, jak byl pozdě večer navzdory zákazu v restauraci Rio na pražském Vyšehradě, kde se setkal s tehdejším místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem a, jak později vyplulo na povrch, s dalšími lidmi. Při odchodu z podniku ani v autě neměl nasazenou roušku. Zpráva rozpoutala bouři mezi politiky i ve společnosti, svým chováním dle kritiků ztratil veškerou důvěryhodnost. Tu nevylepšil ani tím, že všichni aktéři mluvili o jiných důvodech schůzky i místě, kde se sešli. O kauze informovala i zahraniční média.

Později Prymula uvedl, že pokud si veřejnost bude přát, odstoupí, o pár hodin později to zase vyloučil s tím, že nic neporušil, a uznal jen politickou chybu. Babiš označil vzniklou situaci za absolutní katastrofu, šok a chybu, kterou nelze omluvit. Požádal Prymulu o rezignaci a dodal, že pokud tak neučiní, nechá ho odvolat. Zeman nakonec 29. října přijal Prymulovu demisi a na post ministra zdravotnictví jmenoval Jana Blatného. Ve funkci vydržel Prymula pouhých 39 dnů od svého nástupu.

Celkem se vyměnilo devět ministrů

Od nástupu druhé Babišovy vlády došlo k personální změně většiny jeho kabinetu. Ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) skončila už po 13 dnech od jmenování ve vládě. Čelila obvinění z plagiátorství ve svých diplomových pracích. V úřadě ji 10. července 2018 nahradil Jan Kněžínek. Obdobný osud čekal ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD), který rezignoval kvůli podezření z plagiátorství v bakalářské práci. Nahradila jej 30. července Jana Maláčová.

Zeman 16. října 2018 jmenoval ministrem zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který od srpna 2018 působil na MZV jako náměstek. Předtím byl vedením ministerstva pověřen první místopředseda vlády, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, protože Zeman odmítl jmenovat do funkce původního kandidáta ČSSD europoslance Miroslava Pocheho.

V dubnu 2019 došlo k masivní obměně ministerských postů. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) oznámil, že se rozhodl odejít z vlády, později ho nahradil výše zmíněný Vladimír Kremlík. Tentýž měsíc ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) oznámila, že ji Babiš informoval o tom, že skončí ve funkci. Ve stejný den premiér navrhl Zemanovi jmenovat místo ni místopředsedu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka. Dubnový odliv završil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), který se rozhodl skončit ve funkci. Babiš na jeho místo navrhl Marii Benešovou.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v polovině května podal demisi, kterou ale Zeman nepřijal. Babiš následně na žádost sociálních demokratů navrhl odvolání ministra a současně jmenování místopředsedy ČSSD Michala Šmardy. Zeman ale odmítl jmenovat ministrem Šmardu. Tím začaly dva měsíce dlouhé tahanice, nakonec se Šmarda nominace na ministra vzdal. Novým šéfem resortu se koncem srpna stal exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).