Rusko si buduje nadvládu nad internetem v zemi. Usiluje o pobočky amerických technologických gigantů

Moskva požaduje otevření poboček velkých amerických technologických podniků v Rusku. Má se tak stát do ledna příštího roku. Návrh zákona schválila dolní komora ruského parlamentu, schválit ho musí ještě horní komora a prezident Vladimir Putin. Rusko se tímto krokem podle všeho snaží posílit svou internetovou suverenitu.

Rusko v posledních měsících podnikalo různá opatření proti americkým internetovým podnikům. V půlce června například moskevský soud potrestal internetové firmy Facebook pokutou ve výši 17 milionů rublů (4,92 milionu Kč) a Telegram ve výši deset milionů rublů (2,9 milionu Kč) za to, že neodstranily na výzvu úřadů informace, jejichž šíření v Rusku zakazují zákony. Obě firmy ve čtyřech případech údajně porušily článek správního zákoníku, který pojednává o povinnosti odstraňovat z webu nežádoucí informace.

V květnu potrestal soud Facebook se stejným zdůvodněním pokutou 26 milionů rublů (7,5 milionu Kč). Také Telegram v minulosti dostal pokutu ve výši pět milionů rublů (1,45 milionu Kč), když neuposlechl ruský cenzurní úřad Roskomnadzor a neodstranil materiály, které údajně vyzývaly mladistvé k účasti na nepovolených demonstracích v Moskvě.

V květnu také soud rozhodl o pokutě pro firmu Twitter ve výši 19 milionů rublů (5,5 milionu Kč) a v dubnu ve výši 8,9 milionu rublů (2,57 milionu Kč). Pokutám se nevyhnuly ani Google a TikTok.

V červnu rovněž ruský cenzurní úřad omezil fungování dvou služeb, které umožňují internetové připojení přes takzvanou virtuální privátní síť, a to VyprVPN a OperaVPN. Chce tak zabránit v přístupu k webům s dětskou pornografií a internetovým stránkám propagujícím sebevraždy a narkotika. Z opatření má výjimku 130 ruských firem, které VPN soustavně používají ve svých technologických procesech, upřesnil úřad.

Internetová společnost Opera v reakci na oznámení uvedla, že přestává VPN v Rusku podporovat. „Rozhodli jsme se pozastavit podporu služeb VPN v našich prohlížečích na území Ruské federace ve formě, v níž byla dříve poskytována,“ uvedla společnost.

V listopadu 2019 vstoupil v Rusku v platnost zákon o takzvaném svrchovaném runetu neboli vnitřního ruském internetu. Autoři této právní normy tvrdí, že je zapotřebí pro případ vnější hrozby. V takové situaci se má ruský segment internetu odpojit od globální sítě a za jeho řízení má převzít zodpovědnost úřad Roskomnadzor. Zákon zároveň předpokládá vytvoření nezávislé infrastruktury, která by v takovém případě zajistila fungování ruské sítě.

Návrh schválený dolní komorou požaduje, aby zahraniční weby, které mají v Rusku přes půl milionu každodenních uživatelů, si v Rusku založily pobočku. Autoři návrhu upozorňují, že dosavadní absence takového požadavku umožňuje zahraničním webům zůstávat mimo ruskou jurisdikci. Weby, které požadavek nesplní, budou v internetových vyhledávačích označeny jako nevyhovující. Mohly by být rovněž vyloučeny z výsledků vyhledávání a čelit zákazu reklamy v Rusku.