„Lupič společných evropských peněz“. Opozice se navážela do Babiše kvůli dotacím
Opoziční kritika
NOVÉ
1
Opoziční strany před jednáním sněmovny kritizovaly předsedu vlády Andreje Babiše, kvůli auditní zprávě z Evropské komise. Vládní kritici nevystupovali společně, jednotlivé opoziční strany pouze opakovaly stejné výtky na premiéra podezřelého ze střetu zájmů. Poslanci se na schůzi sněmovny budou vlády ptát, jak bude kabinet Andreje Babiše vyjednávat o dalším programovém období Evropské unie. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek pak premiéra označil jako „lupiče evropských peněz“.
Opoziční strana TOP 09 bude iniciovat hlasování o nedůvěře kabinet, pokud Andrej Babiš neodstoupí ze své pozice. „Čeští daňoví poplatníci už zaplatili firmám z holdingu Agrofert 200 milionů korun, protože stát těmto firmám peníze stále posílá, ale nežádá o jejich proplacení v Bruselu. Další stamiliony již byly Evropskou unií České republice proplaceny. Konečná částka bude obrovská. Česká republika utrpí škodu a budeme tvrdě dohlížet na to, aby ji po Agrofertu tvrdě vymáhala,“ uvedl Jiří Pospíšil.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana bude opozice vyžadovat reakci nejen od předsedy vlády, ale také například ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). „Budeme se ptát na to, proč jsou z českých národních zdrojů, tedy z peněz českých daňových poplatníků, nadále vypláceny peníze pro holding Agrofert. Budeme se ptát, zda ministerstvo financí zaujme nějakou jasnou taktiku a strategii v tom, jestli bude po holdingu Agrofert na základě těchto zjištění chtít finanční prostředky do státního rozpočtu vrátit zpět,“ poznamenal předseda STAN.
Dotazy chce opozice položit také předsedovi poslaneckého klubu KSČM a předsedovi dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Pavlu Kováčikovi. „Budeme se ptát, proč i na této bázi stále plynou finanční prostředky do holdingu Agrofert, když je jasně vysloveno podezření na premiéra ve střetu zájmů,“ doplnil Rakušan. Ze SZIF bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun.
Lidovci přišli po jednání poslaneckého klubu s tezí, že by měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat zprávu, kterou vypracuje vláda či ministerstvo jako odpověď na auditní zprávu EK. K dispozici by ji podle něj měla dostat i sněmovna. Na vyjádření má Česko dva měsíce. „Pokud skutečně existuje zjevný střet zájmů, budeme znovu požadovat, aby Česká republika zastavila vyplácení dotací z národních zdrojů,“ řekl předseda lidovců Marek Výborný. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše musí být česká odpověď na návrh auditní zprávy EK vypracována „nezávisle a transparentně“. Možností podle něho je, že by text zkontroloval sněmovní výbor pro evropské záležitosti nebo kontrolní výbor.
Předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala znovu zopakoval svou výzvu, aby Babiš požádal sněmovnu znovu o důvěru. „Situace je natolik závažná, že nastal čas, aby předseda vlády požádal o důvěru Poslaneckou sněmovnu. My v ODS budeme dělat vše pro to, aby tyto věci premiérovi neprošly. Podle toho, co se děje na náměstích, je zjevné, jaký názor na to lidé mají. Premiér může křičet, nadávat, konspirovat a vykládat o mýtusech, ale toto asi nevyřeší jedna čepice, toto může vyřešit jen zodpovědnost, ke které předsedu vlády voláme,“ řekl Petr Fiala.
Babiš už dříve uvedl, že k tomu nevidí důvod. Závěry auditní zprávy jsou podle Fialy jednoznačné a pro premiéra zdrcující
Společným usnesením chce opozice vyzvat české úřady, aby přerušily proplácení projektů z EU společnostem, které jsou spravovány ve svěřenských fondech, jejichž beneficientem je člen vlády, sdělili Piráti v tiskové zprávě. Pirátská strana podle Bartoše navíc žádá, aby úřady zveřejnily údaje o tom, kolik peněz Agrofert od státu dostal na dotacích, veřejné podpoře, veřejných zakázkách a investičních pobídkách.
Babiš vložil své firmy kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK má Babiš na Agrofert dál vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
