BMW M240i: Rychlé, ale těžké kupé

BMW pod názvem řady 2 skrývá několik modelů – rodinné MPV v podobě modelu Active Tourer (dokonce i jako plug-in hybrid) a Gran Tourer, celkem praktické Gran Coupé a konečně Coupé, které trochu vystupuje z davu.

Na rozdíl od ostatních totiž právě kupé jako jediné stojí na platformě CLAR, určené pro „dospělá“ BMW s motorem vpředu podélně. V praxi je tedy technika malého kupé hodně podobná té, kterou najdeme i v BMW řady 3 a 4, což znamená, že se zábava točí hlavně kolem pohonu zadních kol. V případě instalace pohonu všech kol xDrive jsou i tak upřednostňována právě zadní kola.

Kupátko je nabízeno s několika motorizacemi – verze 220i a 230i využívají zážehový dvoulitr a pohon zadních kol, stejně tak verze se vznětovým dvoulitrem značená jako 220d. Vrcholem je prozatím (do doby, než přijde M2) verze M240i xDrive. Testovaný vůz v příplatkové metalíze Thundernight vypadá dokonale neokoukaně. Horizontální ledvinky masky chladiče, vypouklá kapota, svalnaté boky a velká příplatková kola dokreslují efekt sportovního kupé s dostatečným dynamickým potenciálem.

O něm netřeba pochybovat – pod kapotou buší řadový šestiválec s jedním twin-scroll turbodmychadlem, na který pějeme chválu už od jeho představení. V aktuální generaci nabízí výkon 375 koní a 500 Nm točivého momentu, což stačí ke zrychlení na stovku za 4,3 sekundy a maximální rychlosti 250 km/h. Pro běžného řidiče možná až moc. Je fakt, že motor je úžasný, v jakémkoli režimu i rychlosti má okamžité reakce, podmanivý zvuk a dynamickou důstojnost. Osmistupňový automat ZF je sice jedinou volbou, ale velmi dobrou – řazení není co vytknout. I trakce je skvělá, celek řidičsky nezáludný a skutečně rychlý.

BMW nabízí příplatkové dvacítky, které ale ani příliš nesnižují komfort jízdy. Tuhý skelet slušně pruží nerovnosti, ovšem i tak bychom raději o palec menší, sériové disky kol. Trochu nejasnosti se skrývá v rukách, věnec volantu je totiž extrémně tlustý. Ani po týdnu dennodenního provozu nepociťujeme v ovládání vozu při svižnější jízdě dostatek citu a přesnosti. Při sportovnějším stylu jízdy oceňujeme velmi účinné a dobře dávkovatelné brzdy, nikoli citelně velkou hmotnost. Malé kupé váží přes 1,7 tuny!

Svůj vliv má určitě i výbava – testovaný exemplář byl osazen karbonovými doplňky zvenku a skrytou armádou pomocníků. Kupé ještě naštěstí nevyměnilo skvělý koncept ovládání s iDrivem za klenuté displeje, ovšem po modernizaci se tak bohužel stane. I proto jsme si ještě mohli užívat přehledné, jasné a rychlé menu, mechanická tlačítka a možnost vypnout otravné asistenty podržením jednoho snadno dostupného tlačítka.

Interiéru prakticky není co vytknout. Přední sportovní sedadla nabízejí příjemně pevný posed, a pokud na to přijde, i dozadu se dospělý člověk vejde, i když se mu logicky nebude zrovna nejpříjemněji nastupovat (sedadlo navíc opravdu dlouho „odjíždí“). Hluboký zavazadlový prostor (390 litrů) určení vozu pro dva lidi zcela dostačuje.

Těžkopádnost je zřejmě tím, co malé kupé nejvíc vzdaluje od skutečné řidičské radosti. Společně s pohonem všech kol, který bychom v podobném autě vůbec nechtěli. Chybějící manuální převodovka dokresluje aktuální představu o rychlém malém drahém kupé pro rok 2022. Jestli tato představa vychází z marketingových průzkumů, nebo je daní za přehnané evropské bezpečnostní a emisní předpisy, netušíme, ale pokud bychom si přáli malé nové efektní BMW pro radost, sáhneme raději po výrazně levnějším 230i (od 1 105 000 Kč vs. 1 436 500 Kč) navzdory tomu, že ani to už dnes nemůžeme mít s manuální převodovkou.

Testovaná M240i byla navíc tak „nabušená“ výbavou a efektními doplňky, že její celková cena dosáhla 2 145 149 Kč. Neříkáme, že neumí být rychlá nebo snad i zábavná, jen svůj výkon dává hodně zadarmo, a když dojde na klikaté vlásenky, projeví se její vyšší hmotnost. A samozřejmě i spotřeba – běžně zvládne jezdit i pod 10 litrů na 100 km, při využívání potenciálu je však tato hodnota logicky mnohem vyšší.

Plusy:

Motor, dynamika, brzdy.

Minusy:

Cit v řízení, těžkopádnost.