Nucená doznání, státní terorismus, silnější závislost na Moskvě. Běloruský režim stále přitvrzuje

Režim „posledního evropského diktátora“ Alexandra Lukašenka v Bělorusku vyvolává stále ostřejší reakce. K vládě kritický novinář Raman Pratasevič byl zřejmě donucen k přiznání, že organizoval protesty proti výsledkům voleb s cílem Lukašenka svrhnout. Politický vězeň Scjapan Latypav se pak začátkem června pokusil přímo u soudu zabít. Znepokojení vyvolává také posilování vztahů mezi Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten mimo jiné na poslední schůzce předváděl běloruskému vůdci svou jachtu. Samotná Evropa je pak proti sílícímu Lukašenkovu režimu téměř bezmocná a reaguje pouze ne příliš účinnými sankcemi.

Protestům proti výsledkům pravděpodobně zmanipulovaných voleb, které probíhají už od loňského roku, a potírání opozičníků nasadil korunu incident z konce minulého měsíce, kdy Bělorusko přinutilo přistát v Minsku komerční let společnosti Ryanair s cílem zadržet k vládě kritického novináře Ramana Prataseviče. Běloruská státní televize ONT ve čtvrtek přinesla hodinu a půl dlouhý rozhovor, ve kterém se Pratasevič doznal ze snah Lukašenka svrhnout. Zdůrazňoval, že nebyl k doznání donucen, různé lidskoprávní organizace ale upozornily například na stopy po poutech či provaze na jeho zápěstích. Více jsme o tom psali zde.

Celý incident se ve světě setkal se silně odmítavými reakcemi. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, USA, Británie, Francie, Německo či Polsko, zaznívala prohlášení o „státním terorismu“. V odpověď velvyslanci členských zemí Evropské unie schválili zákaz vstupu běloruských aerolinií do unijního vzdušného prostoru a jejich přistávání na letištích v EU. Pro unijní přepravce má zároveň platit doporučení nevyužívat vzdušný prostor Běloruska.

Nakládání s vězni

Negativní pozornost přitahují i další procesy s některými vězni běloruského režimu. Již zmiňovaný Scjapan Latypav si při jednání o svém případu postěžoval na mučení a pokusil se propíchnout si hrdlo propiskou. Latypav tak učinil ve chvíli, kdy u soudu vypovídal jako svědek jeho otec, postěžoval na podmínky ve vězení a také otce varoval, že mu policisté vyhrožují, že dalším terčem pronásledování se stanou jeho blízcí, pokud nepřizná, že je vinen. Vězně odvezla sanitka, nyní je zpátky ve vězení a hrozí mu deset let za mřížemi.

Aktivista běloruské opozice Vitoľd Ašurak zase na konci května zemřel ve vězení údajně na infarkt bez cizího zavinění. Večer před úmrtím ale „upadl a zranil se v obličeji“, uvedla Anastasija Laurynovičová, mluvčí vyšetřovacího výboru Mogilevské oblasti, kde byl opozičník vězněn. Politických vězňů je podle běloruských ochránců lidských práv v zemi asi 450.

Vztah s Ruskem

Oporu ve své domácí i mezinárodní politice nachází Lukašenko v sousedním Rusku a osobě ruského prezidenta Vladimira Putina. Koncem května se dohodli na setkání v ruské Soči na posílení spolupráce. Rusko přislíbilo Bělorusku například další půjčku ve výši 500 milionů dolarů. Jednali i o boji s pandemií covid-19. Důležitým tématem bylo i nucené přistání Ryanairu. Putin reakci na něj považuje za „vzplanutí emocí“. Hlavy státu se nechaly zachytit, jak se spolu v přátelském duchu projíždí na jachtě po Černém moři.

Vztahy mezi zeměmi přitom byly v posledních měsících relativně napjaté, například začátkem loňského roku se dlouho nedokázaly dohodnout na cenách za ruskou ropu. Bělorusko také zadrželo v roce 2020 v zemi údajné ruské žoldnéře, kteří měli před volbami vyvolávat v zemi nepokoje. Kvůli rostoucímu odporu ze strany zbytku světa se ale teď Bělorusko ke svému východnímu sousedovi musí více a více přiklánět.

Evropa na dění v Bělorusku odpovídá uvalením sankcí, k němuž poprvé došlo už po loňských prezidentských volbách. Kvůli jejich zmanipulování neuznal evropský blok za prezidenta Lukašenka. EU také několikrát rozšířila loni zavedený sankční seznam, na němž vedle autoritářského vůdce figuruje na osm desítek představitelů běloruského režimu i několik institucí a firem.

Nejnovější sankce mají cílit kromě lidí odpovědných za únos letadla uvaleny také na firmy podporující režim či na subjekty působící v letectví. Diplomaté pak tvrdí, že potrestání dalších firem napojených na Lukašenka by měl režim pocítit více než dosavadní zákazy cest do EU či zmrazení majetku na území unie.