Lhář, koloniální manýry... Požáry v Amazonii vyvolaly diplomatickou roztržku
Diplomatické nesváry
NOVÉ
1
Postoj brazilské vlády k lesním požárům v Amazonii vyvolal diplomatickou roztržku s Francií. Její prezident Emmanuel Macron v pátek obvinil brazilského kolegu Jaira Bolsonara, že v červnu na summitu G20 v Japonsku lhal ohledně ekologických závazků, a odmítl ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Stejnou hrozbu adresovalo Brazílii v pátek Irsko. Finsko navrhlo EU zvážit zákaz dovozu hovězího z Brazílie. Bolsonaro už ve čtvrtek obvinil Macrona z koloniálního smýšlení.
„Vzhledem k postoji Brazílie v posledních týdnech prezident republiky může pouze konstatovat, že prezident Bolsonaro lhal na summitu G20 v Ósace,“ uvedl Elysejský palác. A jelikož se Bolsonaro rozhodl neplnit závazky ohledně klimatických změn, Francie „nesouhlasí s dohodou s Mercosurem tak, jak nyní je“, uvádí se též v prohlášení. Paříž už dříve dávala najevo, že dohodu neratifikuje, pokud nebude mít od Brazílie záruky neodstoupení od mezinárodní klimatické dohody, jak opakovaně pohrozil Bolsonaro, či garance pro francouzské chovatele dobytka.
Zablokováním dohody EU s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), která byla uzavřena letos po téměř 20 letech jednání a má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, v pátek pohrozil i irský premiér Leo Varadkar. I on čelí tlaku domácích producentů hovězího, kteří se obávají, že po vstupu dohody v platnost zaplaví evropský trh levnější jihoamerické hovězí.
Kvůli postoji brazilské vlády k Amazonii v pátek Finsko navrhlo, aby EU zvážila zákaz dovozu brazilského hovězího. „Ministr financí Mika Lintilä odsuzuje ničení amazonského deštného pralesa a navrhuje, aby EU a Finsko naléhavě zvážily možnost zakázat dovoz brazilského hovězího,“ uvedlo ministerstvo financí Finska, které v tomto pololetí EU předsedá.
Už ve čtvrtek mluvčí brazilské vlády uvedl, že evropské země vyjadřují ekologické obavy kvůli Amazonii, aby toho mohly využít v obchodních restrikcích vůči Brazílii.
Pomoc Brazílii s lesními požáry nabídly mimo jiné vlády Chile, Argentiny či Venezuely a v pátek i Evropská komise. Její mluvčí uvedla, že Brusel je požáry „hluboce znepokojen“ a je připraven poskytnout jakoukoli možnou pomoc. „Můžeme poskytnout asistenci nebo pomoc prostřednictvím satelitního systému Copernicus,“ řekla novinářům mluvčí EK. Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí.
Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Bolsonaro data zlehčoval, podobně jako začátkem měsíce odmítl údaje téhož ústavu o odlesňování. Právě to spolu s klimatickými změnami přispívá podle expertů k většímu množství lesních požárů.
Situací v Amazonii se budou zřejmě o víkendu zabývat i lídři skupiny G7. Navrhl to ve čtvrtek Macron, v pátek se pro to vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér Boris Johnson. Bolsonaro to kritizoval. „Návrh francouzského prezidenta jednat o Amazonii na summitu G7 bez přítomnosti zemí regionu evokuje koloniální mentalitu a nemá proto místo ve 21. století,“ uvedl prezident Brazílie.
