Skryté triky: Strany nasazují hejtmany nebo europoslance, problém jsou i slepence

Podzimní sněmovní volby neslibují jen soupeření programů a osobnostní, ale i skryté taktiky, kterými se politické subjekty snaží oslovit voliče. Strany a hnutí využívají známá jména – hejtmany, europoslance, senátory či bývalé ministry, mnozí z nich přitom aktuálně zastávají důležitou pozici nebo vykonávají mandát z jiných voleb. Někteří kandidují na čele listin, jiní se objevují na symbolických posledních místech, kde mají údajně podpořit stranu svou popularitou. Diskuze se vedou i o takzvaných nepřiznaných koalicích.

Hnutí Přísaha Róberta Šlachty představilo jako lídry v krajích řadu zkušených politiků. Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík vede kandidátku ve Středočeském kraji, někdejší ministr kultury Antonín Staněk v Olomouckém. V jižních Čechách se o návrat do vrcholné politiky pokouší exhejtman Jiří Zimola, na jihu Moravy bývalý primátor Brna Petr Vokřál.

„Do téhle takzvané velké politiky se vracím velmi posílen o zkušenosti z té malé komunální politiky, kdy jako starosta zkrátka musíte umět řešit problémy lidí,“ řekl Zimola. Z posledního místa ho navíc podpoří aktivní europoslankyně Nikola Bartůšek.

Celostátním lídrem zůstává senátor Róbert Šlachta, který si vybral Ústecký kraj. „Politici se na region nesoustředí z bezpečnostního ani dalších hledisek, což chci napravit,“ uvedl. Už ale nedodal, jak byl naložil s funkcí senátora, pokud by byl zvolen současně do dolní komory.

Také Motoristé sázejí na spojení zavedených osobností s novými jmény. Středočeskou kandidátku vede současný europoslanec Filip Turek, v Praze se objevuje exposlanec ODS Boris Šťastný, v Královéhradeckém kraji pak bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

„Druhé místo v Praze obsadil podnikatel v IT Adam Paclt, jehož společnost IceWarp je významným konkurentem globálních softwarových hráčů,“ uvedla mluvčí Motoristů Barbora Šťastná. Mezi další výrazné kandidáty patří ekonom Vladimír Pikora nebo marketér a hudebník Oto Klempíř.

Hejtmani a senátoři na kandidátkách

Zajímavou strategii volí i velké strany. Hnutí ANO nasadilo v Ústeckém kraji na poslední místo hejtmana Richarda Brabce. Argumentuje tím, že jde o symbolickou podporu zezadu. „A případné kroužkování? Se vší pokorou uvidím, jaká bude vůle našich voličů,“ poznamenal Brabec.

Na listině figuruje i hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan a hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Vedle nich kandiduje i řada náměstků – například Monika Hryzbilová a Irena Blažková v Olomouckém kraji nebo Otto Vopěnka a Jiří Pokorný na Vysočině.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka je ale důležité, že nejsou na čele kandidátek: „Je to odpovědné a fér. Tím, že nejsou na volitelných místech, říkáme, že jsme proti kumulaci funkcí. Tím, že jsou na posledních místech kandidátek, respektujeme rozhodnutí místních obyvatel a pokud tam dotyčného skutečně chtějí, pak mají tu možnost dát mu kroužek,“ tvrdí.

U koalice SPOLU uzavírá kandidátku bývalý starosta Loun a nynější náměstek ministra životního prostředí Pavel Janda, u Stačilo! se na posledním místě objevuje lékařka a bývalá senátorka Alena Dernerová. Tento postup je známým trikem – silná jména na konci listin přitahují pozornost voličů a mohou generovat preferenční hlasy pro celé uskupení.

Nepřiznané koalice: soudní bitvy o kandidátky

Další „šedou zónou“ letošních voleb jsou takzvané nepřiznané koalice. Strana Volt podala návrhy na zrušení kandidátek SPD a Stačilo!, protože tyto subjekty přizvaly na své listiny další strany, aniž by oficiálně vystupovaly jako koalice. Díky tomu jim pro vstup do Sněmovny stačí pětiprocentní hranice místo jedenácti procent.

Podobně reagovala Přísaha na spolupráci Pirátů a Zelených. „Pan Šlachta místo programu nabízí jen žaloby a útoky,“ reagoval předseda Pirátů Hřib. Podle Přísahy však existuje smlouva, která „není pojmenována jako koaliční, ale de facto je koaliční,“ jak uvedl volební lídr hnutí v Praze Martin Husa.

Odborníci upozorňují, že tento postup zákon výslovně nezakazuje, ale může podkopávat důvěru voličů v transparentnost. Předsedkyně Stačilo! Kateřina Konečná naopak tvrdí: „Bojuje se proti nám na všech frontách.“

Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka k tomu řekl: „Ve věcech registrace kandidátních listin jsou příslušné rozhodovat krajské soudy, a to jednoinstančně. Kasační stížnost k NSS není přípustná. Proti rozhodnutí krajského soudu lze však podat ústavní stížnost.“ Podle něj se NSS může věcí zabývat až po volbách v řízení o neplatnosti voleb nebo hlasování. „Pokud jde o samotnou hmotněprávní podstatu věci, jde o otázky v českém právu stále sporné a v úplnosti neřešené,“ dodal Šimka. Více jsme o tom psali zde.

Rekordně málo kandidátů

Podle Českého statistického úřadu letos kandiduje 4473 lidí, nejméně od roku 2000. Nejstarší kandidáti jsou devadesátníci, zatímco nejmladším je 21 let.