Povolební žaloby na „slepence“ skrytých koalic. Velmi ošemetné, varují ústavní právníci

Krajské soudy nyní projednávají žaloby na registraci „skrytých koalic“, tedy subjektů, které přibraly na své kandidátky politiky jiných stran. Další žaloby by ale mohly přijít ve chvíli, kdy by například hnutí Stačilo! se SOCDEM či Piráti se Zelenými nepřekonali ve volbách zvýšené kvorum pro koalice, byť se za koalice neoznačují. Ústavní právníci, které oslovil deník Echo24, jsou k této možnosti skeptičtí. Říci až po volbách, že statisíce hlasů dali voliči subjektům, které vlastně neměly vůbec kandidovat, a nechat tyto hlasy propadnout, by bylo podle právníků značně ošemetné, ke zrušení celých voleb by to ale nevedlo.

Šéf poslanců ODS Marek Benda v rozhovoru pro Echo24 naznačil, že by žaloby uskupení jako je Stačilo! se SOCDEM mohly uspět, pokud by tyto subjekty nepřekonaly zvýšenou hranici pro koalice, ačkoliv se za koalice neprohlašují. „Je otázkou, jestli některé ty pseudokoalice nejsou tak trochu podvodem na voličích. V minulosti se to několikrát stalo a žaloby připravené byly. Nakonec ale všichni, například TOPka s podporou STANu, bohatě překročili ten zvýšení práh. Jak by bylo posuzováno, kdyby mělo hnutí Stačilo! se sociálními demokraty 5,5 procenta, jestli to není překročení volebního zákona, to si fakt nejsem jist. Teď jdou žaloby na tu registraci, ale jak říkám, v minulosti se to nikdy nerozhodlo Ústavním soudem nebo Nejvyšším správním soudem, protože ta hranice byla vždy překročena,“ uvedl Benda.

Bývalý ministr spravedlnosti a dvojka na kandidátce Spolu v Praze Jiří Pospíšil pro Echo24 řekl, že se stalo zvykem, že na kandidátce jednoho politického subjektu kandidují i jiné politické subjekty, v zásadě s podporou těchto subjektů, což není vnímáno jako volební koalice. „Já osobně se domnívám, že to je obcházení zákona. Když někdo udělá koalici, musí získat více procent, jako třeba my ve Spolu jako klasická koalice, která neobchází zákon. A někdo má fakticky podobné uskupení, tedy více politických subjektů se sdruží, ale neprohlásí se za koalici, tak pro ně ta vyšší klauzule neplatí,“ popsal Pospíšil s tím, že je zřejmé, že jde o obcházení vůle zákonodárců.

„Zákonodárci chtěli, aby když více subjektů kandiduje na jedné kandidátce, tak mají splnit přísnější podmínky pro vstup do parlamentu. Některé země to tak nemají, ale u nás měli zákonodárci jinou vůli a jde o určité obcházení zákona. Ale je potřeba říci, že se to stalo už určitou tradicí, že je tato forma spolupráce tolerována. Já respektuji tento úzus, osobně to napadat nebudu, protože si myslím, že politické subjekty mají mezi sebou bojovat jinými prostředky než žalobami u volebního soudu,“ dodal Pospíšil s tím, že není dobré, aby se měsíc před volbami zakazovalo něco, co bylo v Česku zvykem.

Navrhuje ale bavit se o úpravě volebního zákona po volbách. „Aby pro příští volby bylo jasné, že je to obcházení zákona, nebo naopak, že je to zkrátka jiná forma spolupráce, než-li koaliční a tím pádem je to v pořádku,“ řekl Pospíšil.

Předseda poslanců KDU-ČSL a právník Aleš Dufek, který již mandát ve volbách neobhajuje, pro Echo24 řekl, že žaloby na „skryté koalice” vychází z výkladu práva neprávníky. „Tyhle koalice nekoalice jsou reakcí na atomizaci společnosti, kdy se v každých druhých volbách hledá něco nového, lepšího, přičemž ti politici vlastně zůstávají stejní, ale zcela logicky, protože noví prostě nejsou. Takže já bych osobně jako právník moc příkrý nebyl,” uvedl Dufek.

Ústavní právníci: V době vysoké polarizace je to ošemetné téma

Deník Echo24 již přinesl vyjádření předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky, který popsal procesy spojené se žalobami. Expert na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela pro Echo24 řekl, že řada jeho kolegů v praxi „skrytých koalic“ problém nevidí. „Je zřejmé, že věc je tak nanejvýše sporná, nikoliv očividně protiprávní. Jde-li o spory v oblasti základních práv, řeší se obvykle ve prospěch uplatnění dotčených základních práv. V tomto případě může jít přinejmenším o právo sdružovat se v politických stranách a právo volit. Čím později by veřejná moc případně zasáhla, tím větší újmu může základním právům způsobit. Jinými slovy, odepřít registraci povinnému subjektu cca dva měsíce před volbami je méně invazivní než rozhodovat o neplatnosti zvolení kandidátů pochybného subjektu po volbách,“ uvedl Kysela.

„Po pravdě řečeno nevím, zda si kdy kdo na kandidátky otevřené jinostraníkům, respektive kandidátky s podporou někoho stěžoval. Přijde mi nicméně, že jde o natolik zavedenou praxi, že vystoupit proti ní by nejspíše k úspěchu nevedlo. Byť jde po mém soudu o praxi obcházející účel zákona (buď sami, nebo v koalici). Odlišným případem je Stačilo!, což je vlastně jen prázdná skořápka, a nikoliv skutečná politická strana či hnutí. Nejde ani tak o nízký počet členů, to měl i Okamurův Úsvit, ale o to, že jde čistě o ‚volební výtah‘. Říci ovšem po volbách, že statisíce hlasů odevzdaných někomu, kdo vlastně vůbec neměl kandidovat, propadnou, je v podmínkách vysoké polarizace značně ošemetné,“ poukázal dále Kysela.

Vyjádřil se také k situaci, kdy na kandidátkách SPD jsou pouze dva kandidáti z každé partnerské strany napříč celým Českem. „Co se SPD týče, nepatrný počet jinokandidátů by byl v mých očích spíše ‚polehčující‘ okolností. Jde o kandidátku SPD, na níž se objevilo několik málo osob z jiných stran, což se koalici podobá méně než při větší vyváženosti,“ uvedl Kysela.

Jeho kolega z Právnické fakulty UK Ondřej Preuss pro Echo24 uvedl, že k zrušení voleb by případné zneplatnění volby některé ze „skrytých koalic“ prakticky v žádném případně nemohlo vést. „Jen by v případě vyhovění žalobě mohlo dojít k tomu, že daná seskupení nezískají mandáty pro nepřekročení příslušné uzavírací klauzule,“ uvedl Preuss. „To však vidím jako velmi nepravděpodobné. I když je to na hranici obcházení příslušných pravidel, je zde legitimní očekávání založené předešlou praxí,“ dodal expert.