71 % lidí nezná ani jednoho českého europoslance

Více než polovina Čechů podle agentury Kantar CZ neví, kdy se budou konat volby do Evropského parlamentu. Zhruba třetina lidí podle průzkumu, který zveřejnila Česká televize, odpověděla správně, tedy že se volby uskuteční v tomto roce. Zbylí respondenti uvedli, že volby budou příští rok nebo později. Voliči se k urnám vydají 24. a 25. května.

Průzkum se uskutečnil od 12. ledna do 1. února, odpovídalo v něm 600 respondentů.Více než třetina Čechů s volebním právem podle něj nyní deklaruje, že by se voleb do evropského parlamentu určitě zúčastnilo.

„Což, pokud by se ukázalo jako pravda, tak bychom zdvojnásobili volební účast oproti posledním volbám, kdy jsme v evropském srovnání byli na předposledním místě,“ uvedl v ČT analytik agentury a spoluautor výzkumu Pavel Ranocha.

Dalších 28 procent lidí v šetření řeklo, že by se voleb spíše účastnilo, k urnám by podle průzkumu určitě naopak nepřišla skoro pětina dotázaných.

Vyšší účast podle Ranochy slibují muži, lidé s vyšším vzděláním a pravicoví nebo pravostředoví voliči. „Obecně je elektorát docela specifický, což může nahrávat stranám, které rekrutují voliče ze zmíněných skupin,“ dodal Ranocha. Nejčastěji se voleb plánují zúčastnit příznivci ODS, Pirátů a hnutí ANO.

Kantar CZ také zjišťoval, jestli lidé znají české europoslance. „Pouze 29 procent Čechů dokázalo vyjmenovat alespoň jednoho z našich jednadvaceti europoslanců,“ řekl Ranocha. Nejčastěji podle něj lidé jmenovali Pavla Teličku, Jana Zahradila nebo Jiřího Pospíšila, lidé je zmiňovali v deseti a více procentech. „Tuto hranici překročila ještě Věra Jourová, eurokomisařka, která ale není europoslankyní,“ podotkl Ranocha.

Podle průzkumu se 54 procent lidí domnívá, že čeští europoslanci zemi zastupují dobře a hájí národní zájmy. „O něco optimističtěji se na to dívají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst, ale ten rozdíl není velký,“ řekl analytik. Negativně odpovědělo 38 procent Čechů, zbylá desetina se k tématu podle Ranocha nedokázala vyjádřit.

Čeští europoslanci by podle skoro pětiny dotázaných měli prosazovat řešení migrace a ochranu hranic, 15 procent lidí chce, aby řešili dvojí kvalitu potravin, jako třetí téma zmiňovali dotázaní ochranu životního prostředí. Asi desetina respondentů považuje za prioritu ochranu demokratických hodnot, boj s terorismem nebo snížení byrokracie.

Podle Ranochy byly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami velké rozdíly. Zatímco bezpečnostní témata kladli víc do popředí starší lidé a ženy, tak muži, vzdělanější respondenti a ti z větších měst upřednostňovali snížení byrokracie, společnou zahraniční politiku Evropské unie a ochranu demokratických hodnot v jednotlivých členských zemích.

„Téma ochrany životního prostředí nejvíce rezonuje u mladších voličů do 30 let a téma dvojí kvality potravin se častěji objevuje u voličů z českého venkova,“ doplnil Ranocha.

Čtěte dále: Důvěra Čechů v politiky? Nejlépe je na tom Zeman, nejhůře Merkelová

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.