Bannon: Populistickou revoltu už nikdo nezastaví

Prahu tento týden na pozvání zbrojovky Czechoslovak Group, která se silně angažuje na americkém trhu, navštívil Steve Bannon. Bývalý investiční bankéř, filmový producent a provozovatel pravicového webu Breitbart je považován za otce vítězné kampaně Donalda Trumpa na podzim 2016. Po osmi měsících musel sice Bannon loni v srpnu Bílý dům opustit, což bylo později završenou veřejnou roztržkou s prezidentem, nicméně spekuluje se o tom, že vliv tohoto stratéga populistické revoluce na Trumpa byl obnoven.

O populistickém hnutí, o tom, proč Bannon přikládá takovou důležitost dění v Evropě, o vyhlídkách EU a o tom, proč ruskou hrozbu považuje za nafouklého strašáka, mluví Bannon ve velkém rozhovoru pro týdeník Echo, který vyjde příští týden. Server Echo24 z něj teď přináší krátkou ukázku.

Breitbart má filiálku v Londýně. Jste Američan, zájem o Anglii bych u vás předpokládal. Míň chápu, proč v poslední době kromě Anglie tolik cestujete i do kontinentální Evropy.

Za prvé mě zajímá populistické hnutí jako takové, angažuji se v něm globálně. Opravdu věřím tomu, že předpokladem k tomu, abychom měli prosperující a mírový svět, je to, že lidé získají zpět kontrolu nad svými životy – v Americe, v Asii, v Evropě… No a z Evropy si vždycky odnesu nějakou dramatickou lekci. V roce 2014 jsme zakládali pobočku Breitbartu v Londýně, tou dobou běžela kampaň do Evropského parlamentu. Bylo pro mě neuvěřitelně poučné zajít na mítink šéfa Ukip (Strana pro nezávislost Spojeného království – pozn.red.) Nigela Farage já nevím někde v Midlands, sledovat lidová shromáždění a entusiasmus, s nímž tehdy evropské volby vyhrál. Farage byl, chcete-li, Trumpův předskokan. Evropa vždycky byla rok, dva roky napřed před Spojenými státy. Pro mě jste vy Evropani historická avantgarda. Většinu toho, co jsem posléze uplatnil v kampani Donalda Trumpa, jsem odkoukal na Farageových mítinkcích a hlavně při kampani za brexit.

Váš odhad je, že populistická revolta už je nevratná. Jaké šance dáváte Evropské unii, jsou její dny sečteny?

To si nemyslím. Sečteno to má původní, německo-francouzská představa Spojených států evropských. Že totiž Česká republika, Rakousko, Polsko, Itálie budou ekvivalenty Severní Karolíny, Virginie, Missouri nebo Texasu v USA. Nemyslím, že Evropská unie zanikne, spíš z ní nakonec bude soubor nezávislých států s vlastní národní identitou. Nejsem si jistý, jestli přežije eurozóna, to je na rozhodnutí zúčastněných národů. Ale centralistický Brusel, který členským zemím diktuje, co ho napadne, je ohrožený model.

Proti tužbám, aby EU trochu povolila sevření, se u nás rutinně používá argument, že to nejde, protože za rohem číhá Rusko. Je Rusko pro Evropu skutečně zásadní hrozba?

Neříkám, že Rusko není hrozba. Byl jsem důstojník NATO na torpédoborci, který měl honit sovětské ponorky, a když vrcholila studená válka, zastával jsem nižší pozici v Pentagonu, pracovali jsme na plánech, jak zničit Sovětský svaz. Dnes ale na rozdíl od roku 1983 nečelíme scénáři, v němž sovětské tanky pronikají do Evropy. Musíme umět používat perspektivu. Ruská ekonomika je velká jako ekonomika federálního státu New York a menší než ekonomika Itálie. Kromě zbrojního průmyslu Rusové nevyrábějí žádné zboží s vysokou přidanou hodnotou. Rusko je kleptokracie. Jsou to dobří hoši? Ne, nejsou. Ale představují smrtelné nebezpečí? V Evropě vám smrtelné nebezpečí v posledních letech dvakrát hledělo přímo do obličeje. V letech 2015, kdy Angela Merkelová, která vejde do dějin nejhorší evropský politik 21. století, otevřela hranice. A v roce 2016, kdy svou migrační krizi absolvovala Itálie. To jsou přece události, které dramaticky mění EU. Klukům v Bruselu bych poradil: Vadí vám, že se situace na Blízkém východě nezlepšuje. Tak nejdřív zastavte angažmá Číny v subsaharské Africe, protože to, co tam Čína dělá, jde na úkor Evropy. Číňané se tam chovají jako Východoindická společnost (britský monopol v Indii 17.-19. století na obchod s čajem, bavlnou, opiem apod- pozn. red.) , subsaharskou Afriku doslova vykořisťují, což povede k většímu migračnímu tlaku na severní Afriku, Blízký východ, posléze do Evropy. Skutečná hrozba pro Evropu je v subsaharské a severní Africe, na Blízkého východu. Kolaps těchto států by znamenal absolutní krizi v Evropě. Představte si, co by se stalo, kdyby zkolaboval Egypt, kde žije 90 milionů lidí. To jsou skutečné tikající bomby. Nejsem tu od toho, abych Čechům udílel geopolitické rady, ale se vší pokorou navrhuji letmý pohled na mapu.

Celý rozhovor vyjde v Týdeníku Echo 31. května s velkým profilem Steva Bannona od Martina Weisse.