Náročný, nevýhodný a nezajímavý. Firmy ohodnotily program Covid III

POMOC FIRMÁM

Náročný, nevýhodný a nezajímavý. Firmy ohodnotily program Covid III
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

Ladislav Šustr

Úmysl nalít do firem peníze pomocí výhodných úvěrů Covid III se značně míjí účinkem. O tuto formu pomoci je malý zájem, přesto stát nepočítá s úpravou vstupních podmínek. Sami podnikatelé přiznávají, že takovou podporu nepotřebují, či je odradila složitá byrokracie.

Poslední čísla České národní banky ukazují, že za více jak měsíc se schválené žádosti z programu Covid III dočkalo 688 společností za celkem 2,5 miliardy korun. Pomoc ale podle dřívějších záměrů měla být alokována až do výše 500 miliard a pomoci měla mnohonásobně většímu počtu společností. Ministerstvo průmyslu i financí se hájí tím, že žádosti mohou podniky posílat do konce roku. Přesto se už nyní mluví o programu, jako o neúspěšném.

Podnikatelé a živnostníci totiž nemají o tento typ pomoci zájem. Dokládá to průzkum Hospodářské komory, jehož výsledky má redakce Echo24 k dispozici. Ze 790 respondentů celá polovina uvedla, že takový úvěr firmy nepotřebují. Šestnáct procent firem zaškrtlo, že úvěr nechtějí kvůli administrativní složitosti a náročnosti.

„Dalším důvodem nezájmu je nevýhodnost úvěru z Covid III ve srovnání se standardním úvěrem u banky, uvedlo 14 procent respondentů. Vnímání této výhodnosti se přitom odvíjí od velikosti firmy. Na rozdíl od malých a středních podniků velké firmy v současnosti nemívají výraznější problém se získáním standardního úvěru u banky, což je i důvodem, proč firmy s více než 250 zaměstnanci nemají takový zájem o prostředky z Covid III,“ řekl k průzkumu mluvčí komory Miroslav Diro.

Z výsledků také vyplývá, že pouze 12 procent oslovených podnikatelů o pomoc zažádalo a 5 procent tuto formu podpory zvažuje.

Důvodů proč o program není zájem může být ale širší. Naznačuje to i ekonom a člen poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. „Portfoliová záruka v rámci programu Covid III činí 30 procent. To může být zejména v případě některých zvláště postižených sektorů, jako je turistický ruch, příliš málo. Banky se tak stále mohou zdráhat půjčovat právě třeba firmám z oblasti turistického ruchu, jelikož stát úvěry garantuje portfoliově právě jen ze třiceti procent. Pokud by pro daný sektor byla záruka vyšší, firmy získají úvěry snáze, případně za výhodnějších podmínek, takže i čerpání by bylo vyšší než nyní. Čerpání by také zrychlila nižší administrativní náročnost, která je obecným bolákem všech programů Covid,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

Kromě programů Covid si podnikatelé velmi často stěžovali na programy Antivirus či ošetřovné pro OSVČ, které byly taktéž administrativně náročné. Podobná složitost a nezájem se projevuje i u nově zavedeného programu Covid-nájemné, které má firmám pomáhat s nájmy. „Nemalá administrativní náročnost způsobuje, že úvěry ve výsledku opravdu mnohdy nemusí být při součtu všech nákladů, včetně právě administrativních, zase tak výhodné,“ řekl dále Kovanda.

Podle něj by se při současném tempu čerpání celková částka 500 miliard vyčerpala za sedmnáct let. Současné podmínky tak jednoznačně podnikatelům nepomáhají a na konci roku se může ukázat, že není vyčerpána ani desetina částky. „Je ale možné, že na podzim čerpání výrazněji zrychlí, až se zhorší ekonomická situace v zemi a firmy budou více než nyní nuceny žádat si o finance na svůj provoz,“ dodal Kovanda.