„Orbán chápe, kudy vedou nové dělicí čáry v politice“

Při volbách v Maďarsku, které se konaly 7. dubna, získal dosavadní premiér Viktor Orbán 49 procent hlasů, vyhrál potřetí za sebou. Jeho Fidesz (Mladí demokraté) bude mít v parlamentu těsně dvoutřetinovou – tedy ústavní – většinu. Druhá strana, ale s výrazným odstupem na Fidesz, je populistický Jobbik s 20 procenty hlasů. Nicméně kritici doma v Maďarsku a o to víc za hranicemi tvrdí, že Fidesz stejně jednak časem převzal radikální národovecké pozice Jobbiku a jednak svého vítězství dosahuje nelegitimními způsoby.

K těm patří změna ústavy, především vytvoření Fiskální rady Maďarské republiky, která vládě schvaluje nebo vetuje návrhy rozpočtu. Poněvadž Orbánovi nominanti mají v tříčlenné radě mandát na devět let, měli by například veto nad vládními rozpočty, i kdyby teď v dubnu Fidesz prohrál. V uplynulých letech Fidesz obsadil rozhodující místa ve veřejnoprávních médiích a přesměroval státní a polostátní reklamu do novin a časopisů, které jsou mu ideologicky blízké. Lze namítnout, že zasahováním do veřejnoprávních médií Orbán jen korigoval hegemonii, jakou si v nich vybudovali socialisté, po osmi letech vlády s vyhlídkou na čtyři další to však nepochybně je problém.

Velké části Maďarů jeho silová politika evidentně nevadí. Jaký je vnitřní svět orbánismu? Pro odpověď jsme se obrátili na Balázse Orbána, ředitele výzkumu v nejstarším maďarském think-tanku, Nadaci Századvég. Balázs Orbán není premiérův příbuzný a Századvég je nominálně nezávislý institut. Nicméně ho s klidem můžeme označit za instituci blízkou stávající vládě Fideszu. Századvég dostává štědré granty a je považován za jakýsi soukromý think-tank Viktora Orbána.

Popularita vašeho jmenovce a premiéra je v dnešním Maďarsku evidentně dosti velká a autentická. Můžeme popsat typického voliče Fideszu v socioekonomických kategoriích? Kdo to je?

Fidesz můžeme charakterizovat jako klasickou, typickou stranu lidového typu, to znamená, že nemá žádného typického nebo průměrného voliče a že je to nejpopulárnější strana skoro ve všech sociodemografických stratách. Potvrzuje to i velký průzkum publikovaný už po volbách. Fidesz byl nejpopulárnější strana v každé věkové skupině, v každém typu osídlení – dokonce v hlavním městě – a u obou pohlaví. Kvůli této široké podpoře je opravdu těžké definovat, jak by takový typický volič Fideszu mohl vypadat. I když fakt je, že v určitých vrstvách společnosti je Fidesz ještě populárnější, například jeho podpora je výrazně vyšší mezi ženami, u nábožensky založených voličů, lidí středního a staršího věku. Obecně vzato je populárnější na venkově, hlavně v západním Maďarsku.

No právě, často se zmiňuje jakási dichotomie: maďarský venkov versus velká města. Čím Orbán dokáže oslovit venkovského voliče?

Jak už jsem říkal, skutečný obrázek je trochu jemnější, než jak se nám snaží vsugerovat někteří političtí komentátoři. Teď ve volbách byl Fidesz nejoblíbenější strana dokonce i v Budapešti. Přitom Budapešť má levicovou tradici, a stejně tu Orbán dostal víc než třetinu hlasů. I v dalších velkých městech – Debrecín, Miskolc a Györ – dominoval Fidesz, podařilo se mu dokonce pro sebe vyhrát některé volební okrsky v Szegedu nebo Pécsi, které byly až dosud brány za pevnosti levice. Nicméně máte pravdu, že skoro všechny okrsky, kde vyhrál drtivě, jsou na venkově. Viktor Orbán vyznává teorii demokracie coby řešení problémů. Podle této teorie je zásadním úkolem politiků reagovat na všední problémy normálních lidí. Voliči tuto snahu, která jim přináší pocit bezpečí a nové možnosti, oceňují. Musím taky zdůraznit, že Maďarsko několik posledních let zažívá silný ekonomický růst a i lidé na venkově z něj těžili. Úspěšná hospodářská politika je jedním z důvodů, proč jsou Orbán a jeho strana tak populární.

Ještě bych chvíli zůstal u toho zakotvení Viktora Orbána mezi venkovskými voliči. Kdy tento proces začal? Původně byl přece Fidesz houf vousatých mladíků s dlouhými vlasy v džínách, členem dokonce nesměl původně být nikdo starší 35 let. Byli to doslova mladí demokraté a působili vysloveně městsky.

Ta změna začala po roce 1994 (tehdy Orbán prožíval velké zklamání po propadu ve volbách; v těch Fidesz dostal pouhých sedm procent – pozn. red.), kdy se ze strany spíše řekněme úzkoprofilové pomalu začali měnit na skutečně lidovou stranu. Taková proměna vyžadovala i určitou změnu ve strategii. Platí, že celkově chodí starší lidé spíš k volbám než mladší, z čehož plyne, že žádná lidová strana nemůže být opravdu úspěšná, dokud neoslovuje všechny věkové a demografické skupiny. Fidesz si tuto nutnost uvědomil a po roce 1994 adekvátně změnil svůj program tak, aby měl záběr k širšímu publiku.

Jakou roli tu hraje náboženství? Opět – sám Orbán začínal jako antiklerikál.

Když Fidesz startoval v politice, jeho nejdůležitější ideologické zakotvení nebyl antiklerikalismus, ale antikomunismus. Ale fakt je, že jako křesťanskodemokratická strana rozhodně nezačínali. Od té doby, co si Fidesz uvědomil, že pro Maďary je naprosto klíčová otázka suverenity a že v politice dělicí čára nově povede mezi lokalisty a globalisty, načež provedl konzervativní obrat, i náboženská tematika získala pro jeho předáky na významu. Fidesz to vidí tak, že všechny ty domácí, klasicky náboženské názory plní roli důležitého vaziva maďarské společnosti, že jsou něco, co pomáhá udržovat sociální soudržnost a národní stát i v éře globalizace.

Jak si v dnešním Maďarsku stojí novinařina? Některé výtky ze zahraničí se týkají zvýhodňování provládních médií a toho, že Fidesz si podrobil veřejnoprávní televizi.

Není asi lehké porozumět z ciziny mediální scéně, jak se nám po roce 1989 vyvinula v Maďarsku. Média tady jsou naprosto pluralitní co do šířky názorů. Velmi snadno se dostanete k extrémně kritickým názorům na Orbánovu vládu. Z tohoto pohledu máme velmi pluralitní a živá média, současně jsou ale polarizovaná a někdy se vezou spíš na emocích. V západní Evropě to bývá přesně obráceně: neutrální tón a menší názorové rozpětí.

Už jste zmínil, že Maďarsku se dnes vede ekonomicky velmi dobře. Co je pro voliče důležitější, ekonomické a sociální ukazatele nebo ty kulturní – tedy obrana evropských, křesťanských hodnot?

Obojí je pro ně stejně důležité. Po 45 letech komunismu a ruské okupace má národní suverenita pro maďarského voliče naprostou hodnotu. Migrační krizi chápou jako ohrožení té suverenity, čímž se ochrana národních hranic stává veledůležitým tématem. Maďaři, nebo aspoň velká většina, chtějí rozhodovat sami o svém osudu. A, jak už jsem zmiňoval, v posledních letech naše ekonomika prosperuje. Celá řada výzkumů dochází k závěru, že Maďaři jako celek dnes žijí bohatší a spokojenější životy než kdy dřív. Myslím si, že obě témata od sebe nejde úplně oddělit a obě jsou faktory vysoké popularity Fideszu.

Západoevropská média Orbánovo Maďarsko prezentují víceméně jako padoucha. Jak to působí na řadového Maďara? Jako důvod k zamyšlení, zhruba ve smyslu: Brusel nebo Berlín se na nás naštvou, měli bychom se přizpůsobit. Nebo ta kritika vede naopak k větší vzpurnosti?

To druhé. Jasně to ukazují výsledky posledních voleb, voliči v Maďarsku na tyto útoky reagují neustále rostoucí podporou pro Orbána. V tomto ohledu ta vášnivá kritika západoevropských médií výborně posloužila naší vládě. Maďarské obyvatelstvo je zvláštní v tom smyslu, že ač projevuje až extrémně proevropské naladění, k Bruselu má kritický postoj. A podobně Orbánova vláda v různých momentech kritizovala Brusel, ale současně se neupsala k žádné euroskeptické agendě. Z toho vyplývá, že by si maďarská vláda pro EU spíš přála jinou trajektorii vývoje. Vláda je kritická k bruselské elitě, ale i nadále zůstává pro Evropskou unii. Soudě podle celoevropského výzkumu veřejného mínění Project28, který si Századvég dělal loni, je názorová vzdálenost mezi průměrným evropským voličem a průměrným evropským politikem ohromná, takže to nejspíš nebude jen problém Maďarska. O. k., možná že Orbánova představa se liší od toho, co dnes považujeme za evropský mainstream. Jenže formulovat nahlas konstruktivní kritiku, to snad považujeme za proevropské chování, nebo ne?

Fideszu se vyčítá i konfrontační přístup k maďarsko-židovskému finančníkovi a filantropovi Georgi Sorosovi. Loni po Maďarsku vláda rozmístila billboardy s jeho portrétem a heslem: Nedovolme, aby se on smál naposledy. Vím, že Orbána v té věci podpořil i Benjamin Netanjahu, ale nezahrávala si ta kampaň přece jen s antisemitismem?

To musím kategoricky popřít. V soudobé Budapešti zažíváme ve skutečnosti něco jako židovskou renesanci. Vláda a Fidesz mají silně proizraelskou politiku. Na Sorosovi jim nevadí jeho původ, ale jeho politické postoje a jeho velký vliv. Mimochodem totéž, co vadí vládě v Izraeli.

Orbán ještě před volbami sliboval jakýsi balíček s pracovním názvem Stop Soros. Média ten balíček podávají jako něco, co může buď významně zkomplikovat, nebo úplně znemožnit působení „nevládek“ v Maďarsku. Fidesz v té souvislosti dokonce mluví o ochraně národní bezpečnosti.

Konečnou podobu zákona, kterému se přezdívá Stop Soros, ještě neznáme. Ale z toho, co bylo známo před volbami, půjde hlavně o to, aby se organizace, které podporují migraci a jsou financované ze zahraničí, registrovaly. (To s sebou zřejmě ponese možnost, aby vláda jejich příjmy ze zahraničí danila – pozn. red.) Vláda je toho názoru, že tyto NGO fungují jako katalyzátor nelegální migrace. Koncept je velmi podobný regulacím, které v Itálii v reakci na činnost těchto „nevládek“ přijala minulá, podotýkám, levicová vláda. Život mezinárodních, ze zahraničí financovaných „nevládek“ bude nepochybně těžší, ale jiný dopad na občanské organizace nebo občanskou společnost to mít nebude.

A mají tyto zahraniční „nevládky“ reálný vliv, nebo se premiérovi víc hodí jako strašák?

Jejich vliv je reálný a hmatatelný. Vzhledem k malé váze opozičních stran se o přímý vliv na politiku pokoušejí jak opoziční, levicově-liberální média, tak nevládní oganizace. To z nich dělá víc politické než občanské aktéry, za které se prohlašují. A z širší perspektivy Maďarsko v tomto ohledu není žádný osamělý vlk. Izrael k činnosti nevládek přijal velmi podrobné zákony. Rakouské zákony považují mezinárodní nevládky za lobbistické organizace. V Irsku stejné nevládky otevřeně ovlivňují zákony proti potratům.

Je Viktor Orbán nacionalista?

Odpověď závisí na tom, jak nacionalistu definujete. Orbán nepochybně pořád národní státy považuje za nejdůležitější hráče světové politiky, věří v suverenitu Maďarska. Radši bych tomu říkal patriotismus.

Na podzim 2016 během Ekonomického fóra v Krynici po boku Jarosława Kaczyńského Orbán avizoval, že bude třeba spustit v Evropě kontrarevoluci proti osmašedesátníkům, kteří dnes ovládají západní instituce. Pokud by to myslel vážně, chce se opírat o visegrádskou čtyřku? A jde to vůbec? Například česká diplomacie v posledních letech dávala svým partnerům v Německu najevo, že k Visegrádu zas tak moc nepatříme.

Visegrádská spolupráce se nevyčerpává jen na otázce přistěhovalectví a migrace, je to spolupráce v několika oblastech založená na skutečných zájmech. Není to výraz nějaké konfrontace mezi Západem a Východem, spíš tu jde o autonomní spolupráci, která má za cíl posílit náš region, zvednout ho na stejnou ekonomickou a politickou úroveň, jakou mají v západní Evropě. Myslím, že v blízké budoucnosti, hlavně po volbách do Evropského parlamentu příští rok, V4 zapůsobí jako velmi důležitý katalyzátor pro změnu v Evropské unii.