Počet nelegálních migrantů mířících z ČR do Německa vzrostl

Počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice z Česka do Německa, se loni opět o něco zvýšil. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK poskytlo německé ministerstvo vnitra.

V případě Rakouska ale stejně jako u většiny ostatních sousedních zemí loni počet nelegálních překročení německých hranic klesl. Celkem loni Německo za prvních 11 měsíců registrovalo 36 654 nelegálních přechodů hranic migranty, zatímco o rok dříve jich bylo ještě 38 580. To odpovídá meziročnímu poklesu zhruba pět procent.

Vedle Česka čísla stoupla ze sousedních zemí Německa už jen u Lucemburska (z 251 na 422) a Nizozemska (ze 1340 na 1602). U zbylých šesti států šla čísla dolů.

Týká se to i Rakouska, které ovšem s 9275 případy (10 319 v roce 2018) nadále žebříček jednoznačně vede. Právě na téměř 820 kilometrů dlouhou hranici s Rakouskem se nejvíce soustřeďují kontroly německé policie; je zde i trojice pevných kontrolních stanovišť. Na hranicích s žádným jiným státem je Německo, které je obklopeno státy schengenského prostoru, nemá, třebaže i na nich od listopadu kontroly zpřísnilo.

Třetí za Rakouskem a Českem byla loni – co do počtu zachycených migrantů v prvních 11 měsících roku – Francie (3092), čtvrté Švýcarsko (2523) a pátá Belgie (1835). Z Polska se do Německa pokusilo nelegálně dostat 1733 migrantů.

Relativně vysoký počet migrantů – 10 119 – se loni do listopadu německé hranice snažil nelegálně překročit na některém ze zdejších letišť, dalších 709 osob pak v přístavech.

Česká cizinecká policie na konci ledna uvedla, že loni zadržela větší počet migrantů, kteří chtěli Česka využít jako tranzitní země: 266, což představuje meziroční zvýšení o 75. Cestovali převážně ze Slovenska nebo letecky ze zemí schengenského prostoru a většinou mířili do Německa.

Policejní prezident Jan Švejdar v úterý uvedl, že rozdíl v číslech vyplývá z rozdílné metodiky tvorby českých a německých statistik. Už v minulých letech české ministerstvo vnitra uvedlo, že Německo do svých statistik počítá například občany Turecka, žijící v Německu, kteří u sebe při návratu do SRN nemají cestovní doklady, občany Ukrajiny či Moldávie, kteří chtějí v Německu nelegálně pracovat, nebo další cizince, kteří nemají zaplacené pokuty, jsou v pátrání nebo mají zákazy pobytu.

Čtěte také: Čeho se Češi nejvíce bojí: vede migrace, zdraví a zhoršování životního prostředí