Hra o pšenici. Lavrov pojede do Turecka. Nabízí, že by konvoje s obilím doprovázely ruské lodě

UKRAJINSKÉ OBILÍ

Hra o pšenici. Lavrov pojede do Turecka. Nabízí, že by konvoje s obilím doprovázely ruské lodě
Přístav v ukrajinské Oděse. Foto: Shutterstock
1
Svět

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje.

Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají. Řekl, že zástupci OSN navrhli vytvořit společný pozorovatelský mechanismus pro dohled na lodní koridor. Moskva ale podle něj v této souvislosti trvá na zrušení některých západních sankcí, protože se obává, že by na jejich základě mohly být její lodě zadrženy. Ukrajina nechce, aby se ruská válečná plavidla přiblížila k jejímu přístavu v Oděse.

„(Pro zajištění koridoru obchodních lodí z ukrajinských přístavů) je potřeba, aby ukrajinští představitelé vyčistili pobřežní vody, které se nachází v teritoriálních vodách, v teritoriálním moři Ukrajiny, a které jsou zaminované,“ řekl v úterý Lavrov, podle kterého pak nerušenou plavbu obchodních lodí do Středozemního moře zajistí ruské námořnictvo. Podle šéfa ruské diplomacie tím Moskva udělala vše pro vyřešení současné potravinové krize a další krok je na Ukrajině a západních zemích.

Už v pondělí Turecko oznámilo, že je připravené v Istanbulu hostit setkání Ruska, Ukrajiny a zástupců OSN, které by vedlo k ustanovení pozorovatelského mechanismu. Kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to sdělila poté, co Erdogan hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, mimo jiné ochromila vývoz ukrajinských zemědělských produktů, především pšenice. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávalo tento měsíc přes 20 milionů tun obilí. OSN varuje, že tato situace může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Rusko ze situace viní západní sankce a tvrdí, že za problémy s lodní dopravou může Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy.

Ankara se snaží vystupovat jako zprostředkovatel jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Na konci března v Istanbulu uspořádala jednání ukrajinských a ruských představitelů, které ale žádný výsledek nepřineslo.

Litevský protinávrh

Zatímco se Rusko dohodlo s Tureckem, litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis navrhl vytvořit námořní misi za účasti tzv. koalice ochotných. Mise by měla za úkol chránit ukrajinské lodě před ruskými raketami a umožnit tak vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. „V tomto úsilí by byly použity vojenské lodě nebo letadla nebo obojí, aby bylo zajištěno, že dodávky obilí mohou bezpečně opustit Oděsu a doplout až k Bosporu bez ruského zásahu. Potřebovali bychom koalici ochotných – země s významnou námořní silou, která by chránila námořní cesty, a země, kterých se to týká,“ řekl minulý týden Landsbergis.

Návrh litevského ministra přivítala Velká Británie, která podle ministryně zahraničí Liss Trussové by na misi vyslala své námořní konvoje, ale pouze v případě, že by se podařilo vyřešit záležitosti jako je odminování přístavu v Oděse.

Kromě Velké Británie by se podle Landsbergise mohly zúčastnit i země, které by nedostatek obilí postihl nejvíce, jako například Egypt, který by mohl vyslat své lodě, aby doprovázely ukrajinská plavidla s obilím. Landsbergis rovněž uvedl, že NATO by se takové námořní mise neúčastnilo. Podle Iana Anthonyho, ředitele Evropského bezpečnostního programu, by bylo rovněž důležité do tohoto plánu zapojit Turecko, které střeží vstup do Černého moře.