Švédové volí: kolik dostane protiimigrační strana?
úspěch nacionalistů?
AKTUALIZUJEME
1
Úderem 8.00 začaly ve Švédku parlamentní volby, které kvůli vzestupu nacionalistické strany Švédští demokraté (SD) vzbuzují po celém světě mnohem větší pozornost než je tomu u voleb v devítimilionové skandinávské zemi obvyklé. V předvolební kampani totiž oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace a právě to by mohlo způsobit, že antiimigrační strana zaznamená velký volební úspěch, zatímco tradiční strany ztratí.
Podle průzkumů by Švédští demokraté mohli získat mezi 16 a 25 procenty hlasů, což by je řadilo na druhé místo za sociální demokraty, kteří v zemi vyhráli prakticky všechny volby za posledních sto let. Na třetím místě by se ziskem kolem 18 procent hlasů měla skončit konzervativní Umírněná koaliční strana.
Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho Švédů šokoval. Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů. V roce 2015 požádalo ve Švédsku o azyl 163.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Vláda premiéra Stefana Löfvena pak výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila, společnost se ale potýká s problémy týkajícími se začlenění nově příchozích lidí do společnosti.
„V posledních letech řeší Švédsko velký problém s imigrací a myslím, že pro hodně lidí bylo dlouho těžké o tom mluvit. Myslím si ale, že se to brzy změní. Švédští demokraté chtějí alespoň něco udělat s rostoucí kriminalitou a násilím,“ řekl na sobotním mítinku pravicového lídra Akessona v Göteborgu třicetiletý Jonas.
Mnoho lidí však považuje vzestup Švédských demokratů za alarmující. „Ve Švédsku je teď nejdůležitější, aby extrémní pravice nedostala moc hlasů. Nechceme tady žádné strany, které ohrožují svobodu a demokracii,“ domnívá se jedenapadesátiletá sociální pracovnice Maria Volinová. Jiní se sice výsledku nacionalistů děsí, dávají však řečníkovi v jejím čele v jistých ohledech za pravdu.
„Naprosto rozumím, proč Švédští demokraté zažívají takový úspěch. Vláda, která tu byla poslední čtyři roky, nevedla otevřenou debatu o tom, kde se vezmou finance, co se stane a jak se vypořádáme se všemi uprchlíky. Spousta lidí je se současnou situací velmi nespokojená a proto volí tu nejjednodušší odpověď,“ uvedla šedesátiletá učitelka Louise, která se chystá volit Křesťanské demokraty.
Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).
Dokládá to například jednačtyřicetiletá prodavačka Linda. „Pro mě je nejdůležitější blaho rodiny, péče o důchodce, školství a bezpečnost. Pro Švédské demokraty bych rozhodně nehlasovala. Občas sice řeknou něco, co trochu dává smysl, ale většina jejich názorů je naprosto špatná,“ řekla.
