Volby ve stínu karantény. „Nemám máslo na hlavě,“ brání Hamáček 25 let starý zákon

KRAJSKÉ A SENÁTNÍ VOLBY

Volby ve stínu karantény. „Nemám máslo na hlavě,“ brání Hamáček 25 let starý zákon
Ministr vnitra předseda ČSSD Jan Hamáček. Foto: Jan Zatorský
2
Domov
Vojtěch Šeliga
Sdílet:

Pokračující koronavirová krize části lidem zřejmě vezme jejich ústavní právo volit v nadcházejících krajských a senátních volbách. Těch se na podzim pravděpodobně nebudou moci zúčastnit lidé, kteří tou dobou budou v karanténě. Ministr vnitra Jan Hamáček se odvolává na volební zákon, který říká, že mezi překážky výkonu volebního práva patří zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu. Situaci by vyřešila například korespondenční volba, její projednání však vládní koalice ve sněmovně dlouhodobě blokuje.

Na obranu omezení se pustil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Kolegové z opozice objevili Ameriku. Chtěl bych je upozornit, že volební zákon z roku 1995 (247/1995 Sb.) hovoří jasně. Paragraf 2: Překážkami ve výkonu volebního práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu. To samé v zákoně 130/2000 Sb,“ napsala na Twitter.

Příliš však situaci neuklidnil. Naopak se na něj spustila kritika, že obhajuje 25 let starý zákon. „Na to, jaké mate máslo na hlavě, volíte silná slova. 1. Od kdy víte, ze máme pandemii a ze jsou v říjnu volby? 2. Vy si opravdu myslíte, ze věc nemá řešení? 3. Snad si uvědomujete, jak snadno jsou výsledky voleb napadnutelné. A Vy jste primárně zodpovědný,“ uvedl například bývalý europoslanec Pavel Telička (HLAS).

„Já žádné máslo na hlavě nemám,“ bránil se naopak Hamáček. „Docela by mě zajímalo, jak chcete členy volebních komisí donutit, aby v ochranných oblecích obcházeli potenciálně nakažené,“ napsal v jiném příspěvku.

Co na to Ústava?

Ústava v tomto případě nechává prostor volebnímu zákonu. „Ústava v tomhle ohledu nic specifického neříká s výjimkou toho, že bližší podmínky výkonu volebního práva stanoví jednotlivé volební zákony. Pokud jde o tuto konkrétní překážku výkonu volebního práva v podobě karantény, tak ta je u nás tradiční. Najdete ji historicky nejenom u nás, ale i v zahraničí. Je to zkrátka zdůvodněné tím, že když poměřujete ty dva zájmy – na jedné straně zájem konkrétního člověka účastnit se volebního práva a na druhé straně riziko, že ten konkrétní člověk při výkonu svého volebního práva nakazí blíže nespecifikovaný počet osob nějakou výrazně nakažlivou nemocí, tak z toho zkrátka vychází vítězně ochrana veřejného zdraví,“ řekl ústavní právník Jan Kysela pro Echo24.

Přesto je podle něj sporné, zda by se to mělo týkat všech karantén nařízených hygienou. „Nicméně jde o to, co přesně se karanténou myslí. U nás se o karanténě mluví v různých kontextech. Ne vždy je to karanténa ve smyslu volebního zákona respektive zákona o ochranně veřejného zdraví. Karanténa není třeba to, že když se někdo vrací ze zahraničí a musí být 14 dnů doma. Karanténa je, když se u konkrétního člověka diagnostikuje nakažlivou nemoc, nebo přinejmenším vážné podezření, že tu nemoc může mít,“ vysvětlil.

To potvrzuje také náměstek ministra vnitra Petr Mlsna„Uvalení karantény je individuální rozhodnutí krajské hygieny vůči konkrétní osobě,“ řekl pro Lidovky.cz náměstek. Například březnové uzavření obcí Litovel či Uničov kvůli nákaze nelze podle něj považovat za karanténu. Lidé – mimo hygienou nařízenou karanténu – by tam jít k volbám podle něj mohli.

Řešením komplikované situace by přitom mohla být například korespondenční volba, kterou opozice do sněmovny již několikrát předložila. Vládní koalice však zatím neumožnila její projednávání. „Zákon jsme předložili v tomto volebním období již podruhé, vždy jsme již při přípravě vše konzultovali s ministerstvy a jejich připomínky zapracovali. Nicméně vládní strany evidentně nestojí o zlepšení přístupu občanu k volbám, nechtějí, aby více lidí mělo šanci volit, a vždy naši novelu zablokuji. V souvislosti s koronavirem jsem navrhla na jaře opakovaně předřazení tohoto zákona na program sněmovny, aby mohl být projednáván, a umožnili jsme jeho rychlou přípravu i na volby krajské a senátní. Opět to ale byla vládní většina stran ANO, ČSSD a komunistů, kdo projednání neumožnil,“ sdělila pro Echo24 předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Místo aby hledali cestu k umožnění výkonu tohoto základního ústavního práva našim občanům, tak vymýšlejí a vrší důvody, proč to nejde. Není za tím nic jiného než obava, že by se zrovna nejednalo o voliče jejich stran, protože koronavirovou epidemii zdaleka nezvládají tak dobře, jak se snaží lidem namluvit. Ministry vnitra a zdravotnictví i premiéra Babiše jsme dnes (v pondělí poznámka redakce) dopisem vyzvali k tomu, aby nehledali výmluvy, ale řešení, sami jsme jedno nabídli. Zamezit lidem v karanténě účast ve volbách je naprosto nepřijatelné,“ dodala.

200 zákonů ve frontě

Na návrhu zákonu se podílely také další opoziční strany. „Zákon jsme předložili společně s dalšími opozičními stranami, vláda s ním ale nesouhlasí a nebylo možné ho projednat, přitom kabinet pádné argumenty proti nepředložil. Zároveň vláda tvrdí, že podobný zákon sama předloží, celé roky ale neudělala nic. Je to stejné jako v případě dalších našich návrhů. Mohu jmenovat například náš zákon na zrušení superhrubé mzdy. Předkládáme zákony, které by pomohly lidem, vláda jen slibuje, ale potom neudělá nic,“ uvedl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

„Aktuálně je tam ve frontě asi 200 zákonů, na které se nedostalo. Korespondenční volbu jsme navrhovali předřadit, ale ANO a KSČM se bojí, že by jim to ubralo procenta, tak byly proti. Máte pravdu, že teď by se nám to pro lidi v karanténě možná mohlo hodit,“ sdělil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články