Zásah na Úřadu vlády shodil před pěti lety Nečasovu vládu. Soudy dodnes nic nerozhodly
Výročí zásahu na Úřadu vlády
NOVÉ
Ilustrační foto: Jan Zatorsky
Přesně před pěti lety zasahovali ozbrojenci na Úřadu vlády, což vedlo k pádu vlády Petra Nečase. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, které se táhnou dodnes. Pokračuje například projednávání kauzy tzv. trafik pro poslance, a to po pauze vynucené kárným řízením proti soudkyni Heleně Králové. Obžalobě čelí expremiér Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Žádný z procesů však doposud nepřinesl definitivní rozsudek.
Případ, který přesně před pěti lety odstartovala razie na úřadu vlády a který vedl k pádu Nečasova kabinetu, se týká údajného podplacení tří poslanců ODS slibem lukrativních funkcí výměnou za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček.
Soudní senát se kauzou zabýval naposledy loni v prosinci, kdy státní zástupce vznesl námitku podjatosti Králové. Vadilo mu, že označila za nezákonné odposlechy, které jsou součástí důkazního materiálu. Soudkyně se však podjatou necítí a v tomto ohledu ji následně podpořil i nadřízený soud.
Králová však od poloviny prosince vůbec soudit nesměla, protože ji ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu funkce do doby, než bude rozhodnuto o dvou kárných žalobách proti ní. Kárný senát ji nakonec potrestal pouze snížením platu namísto navrhovaného odebrání taláru, takže žena od dubna znovu pracuje.
V červnu 2013 zadržela policie 9 lidí
Zásah policie na Úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst před pěti lety, 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Na politické scéně se iniciativy chopil prezident Miloš Zeman, který přes nesouhlas parlamentních stran jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka složenou ze svých stoupenců.
Policie zadržela devět lidí, obvinění vyšetřovatelé předali osmi z nich. Policie obvinila ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou (nyní Nečasová), že stála v pozadí dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí z podzimu 2012. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství (bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek) ke sledování tří osob, včetně tehdejší manželky premiéra Nečase Radky.
Premiér Nečas 13. června uvedl, že nemá důvod rezignovat, protože nezískal informace prokazující trestnou činnost svých spolupracovníků. O tři dny později v noci po jednání grémia ODS oznámil, že následující den rezignuje na svou funkci. Skončil i jako předseda ODS.
Výkonná rada ODS pověřila grémium jednáním o sestavení nové vlády na půdorysu dosavadní koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM), s premiérem z řad ODS. Kandidátkou na premiérku za ODS se stala šéfka Sněmovny Miroslava Němcová. Opozice (ČSSD, KSČM) odmítala obnovení současné koalice s jiným premiérem a chtěla rozpuštění Sněmovny a nové volby.
ODS již 25. června oznámila prezidentu Zemanovi, že má 101 podpisů pro podporu případné nové vlády dosavadní koalice. Zeman však týž den jmenoval premiérem nestraníka (bývalého člena ČSSD) Jiřího Rusnoka, bývalého ministra financí své vlády. Učinil tak přesto, že s tím nesouhlasily strany bývalé vládní koalice ani opozice. Rusnokem navrženou vládu, kterou tvořila řada Zemanových příznivců prezident jmenoval 10. července. Kabinet pak nezískal důvěru Sněmovny a téměř půl roku vládl v demisi.
Nečasová figuruje i v dalších kauzách
Policejní zásah z 13. června 2013 vyústil v řadu soudních kauz, z nichž většina ještě nebyla ukončena. Výjimkou je část kauzy tzv. poslaneckých trafik. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun. Kauza však pokračuje, obvinění čelí bývalý premiér Nečas, jeho současná manželka Jana Nečasová, dříve Nagyová, a bývalý náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček.
Nečasová figuruje i v dalších kauzách. V jedné z nich, která se týká zneužití Vojenského zpravodajství, jí Obvodní soud pro Prahu 1 loni v listopadu uložil dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti. Podmíněné tresty dostali také obžalovaní zpravodajci Kovanda, Páleník a Pohůnek. Tresty jsou nepravomocné.
Nečasová čelí také s společně s lobbistou Ivo Rittigem žalobě za údajné vyzrazení utajované informace BIS. Loni v lednu soud Nečasové uložil podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. Odvolací soud ale vrátil případ k novému projednání.
Další obžaloba, která se týká Nečasové, je z krácení daně. Policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 000 korun.
