Britská opozice má vlastní plán předčasných voleb. Pro schválení by stačila prostá většina
Jednání o brexitu
NOVÉ
Foto: REUTERS/Dylan Martinez
Britští opoziční liberální demokraté spolu se Skotskou národní stranou (SNP) představili alternativní plán vypsání předčasných parlamentních voleb v Británii, k jehož přijetí by podle zpravodajského serveru BBC stačila prostá většina v parlamentu. Navrhují termín voleb 9. prosince, avšak pod podmínkou, že Evropská unie schválí odklad brexitu na 31. ledna. Premiér Boris Johnson se k plánu zatím nevyjádřil.
Konzervativní Johnsonova vláda na pondělí naplánovala hlasování Dolní sněmovny o uspořádání předčasných parlamentních voleb 12. prosince. K přijetí návrhu však potřebuje podle britských zákonů dvoutřetinovou většinu, kterou podle vyjádření opozičních stran zřejmě nezíská.
Šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová v sobotu večer uvedla, že její strana nepodporuje plán představený Johnsonem, který by podle ní premiérovi umožnil parlamentem protlačit brexitovou dohodu. „Musíme dostat Johnsona z úřadu, odblokovat parlament a dát lidem šanci hlasovat pro setrvání v EU,“ prohlásila Swinsonová.
Liberálové chtějí parlamentu předložit návrh na změnu zákona, který stanovuje podmínky a data pro vypsání voleb, a zanést do něj termín hlasování 9. prosince, tedy jen o tři dny dříve, než navrhuje Johnson. Stejný zákon stanoví, že vláda musí k vypsání předčasných voleb získat dvoutřetinovou podporu. Změna tohoto předpisu však vyžaduje jen prostou většinu a mohla by být tedy přijata hlasy vládních konzervativců spolu s opozičními liberály a SNP.
Swinsonová s šéfem SNP Ianem Blackfordem rovněž odeslali dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, ve kterém žádají o odložení termínu brexitu do 31. ledna. Jejich návrh na předčasné volby přitom stanoví, že pokud by EU takové prodloužení neumožnila, nový termín voleb by neplatil.
Johnson již dříve uvedl, že by preferoval kratší brexitový odklad pouze několika týdnů. Opozice se však obává, že by tím mohl vyvíjet na poslance tlak, aby přijali jeho brexitovou dohodu s Bruselem kvůli hrozbě brexitu bez dohody.
Obě menší opoziční strany se však zřejmě také obávají, že pokud Brusel získá dojem, že britský parlament delšího odkladu Brexitu smysluplně nevyužije, tak ho Británii nepovolí. Tím by se zvyšovala šance na přijetí Johnsonovy brexitové dohody či brexitu bez dohody. SNP a liberálové se proto snaží Bruselu naznačit, že delší odklad využijí k odblokování parlamentu, uvedla politická reportérka BBC Jessica Parkerová.
Stínová ministryně vnitra Diane Abbottové dnes zopakovala pozici labouristů, že pokud chce Johnson získat v pondělním hlasování o předčasných volbách jejich podporu, musí se jednoznačně zavázat, že zemi nevyvede z EU bez dohody. Stínový ministr zdravotnictví Jon Ashworth zase řekl, že labouristé počkají na rozhodnutí EU ohledně prodloužení termínu brexitu, a až poté se rozhodnou, zda vypsání předčasných voleb podpoří.
Ministryně kultury Johnsonovy vlády Nicky Morganová dnes však připomněla, že dokud se parlament neshodne na odchodové dohodě a EU nepovolí Británii odklad brexitu, termínem britského odchodu z evropského bloku bude stále 31. říjen, tedy příští čtvrtek.
O délce odkladu brexitu mají jednat zástupci zemí EU v pondělí. Proti delšímu odkladu se staví zejména Francie, která požaduje co možno nejkratší a pádně zdůvodněné prodloužení britského členství v EU.
