Oběti finanční správy žádají od státu celkem 29 miliard. Reálné jsou ale pouze miliony
zajišťovací příkazy
NOVÉ
1
Podnikatelé poškozeni činností finanční správy by chtěli na státu vymoci dohromady až 29 milionů korun. Například společnost Tabák plus, která po zásahu státu skončila v likvidaci, požaduje 151 miliónů. Mediálně známá přerovská firma FAU žádá 92 miliard. Dohromady však poškozené firmy obdrží za chyby úředníků pravděpodobně pouze miliony korun z žádaných desítek miliard. Informuje o tom server irozhlas.
„Ministerstvo financí vede cca 80 soudních sporů ve smyslu zákona o náhradě škody, kdy za škodu odpovídají orgány finanční správy. Celková požadovaná částka v těchto cca 80 žalobách činí cca 29 miliard korun. Jedná se o údaje ke konci roku 2018,“ uvedl pro irozhlas mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.
Údaje z posledních let však ukazují, že náhrady škody se v posledních letech pohybovaly pouze v řádech miliónů korun. Rekordním byl rok 2013, kdy stát poškozeným vyplatil více než 65 miliónů korun. Nejvíce se v posledních letech mluvilo o kontroverzních zajišťovacích příkazech. Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl v řadě případů ve prospěch firem, jimž byly majetek a finance zajištěny nezákonně.
Podnikatelům se neuleví. Zajišťovací dozor místo tvrdých zajišťováků nebude
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané Finanční správou nebudou nahrazeny zajišťovacím dozorem. Alternativami „zajišťováků“, kvůli kterým se v minulosti na soud obrátilo více než sto firem, se zabývalo ministerstvo financí. Zvažovalo i navržení změny daňového řádu, aby mohl zajišťovací dozor vejít do praxe. Ten by měl firmě umožnit fungovat i přesto, že ji finanční správa podezírá z neplacení daní. To ale nyní ministerstvo smetlo ze stolu.
Možností, aby se zajišťovací dozor dostal do daňového řádu, se ministerstvo zabývalo koncem loňského roku. A to v reakci na řadu zajišťovacích příkazů, které končily u soudů, jež jejich použití označily za nezákonné.
Resort ale vyhodnotil, že je zajišťovací dozor nadbytečný a využitelný v malém množství případů. Argumentuje se i tím, že praxe zajišťovacích příkazů se přizpůsobuje správním soudům, které v řadě případů rozhodly o neoprávněnosti vydání zajišťováků. „Zejména s ohledem na skutečnost, že praxe zajišťovacích příkazů je zvláště ze strany Finanční správy ČR průběžně metodicky přizpůsobována judikatuře správních soudů, došla pracovní skupina k závěru, že právní úprava zajišťovacích příkazů aktuálně nevyžaduje strukturální legislativní změnu,“ uvedla pro Echo24 za resort financí Šárka Smolíková.
Zajišťovací dozor by byl využitelný jen málo, sdělilo dále ministerstvo financí. „Byl by využitelný pouze ve velmi malém množství případů, neboť se z principu míjí s nejrizikovějšími případy, kde existují nejsilnější důvody pro vydání zajišťovacího příkazu,“ dodala Smolíková s tím, že nástroj by mohl být použit jen z iniciativy dotčeného subjektu, protože pro řadu firem se může jednat o invazivnější zásah než je samotný zajišťovací příkaz. „Na straně druhé by se jednalo o institut poměrně nákladný a administrativně a právně komplikovaný,“ uvedla Šárka Smolíková.
