Internetové společnosti budou muset platit umělcům a vydavatelům za jejich díla
směrnice o autorském právu
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Dlouho diskutovaná směrnice o autorském právu byla schválena Evropským parlamentem. Zatímco jedni pláčou nad omezením internetu, vydavatelé a tvůrci obsahu očekávají, že jim novela pomůže pokrýt část nákladu na výrobu obsahu. Prozatím totiž mohou internetoví giganti jako Google a Facebook bezplatně jejich obsah využívat. Směrnici si proto chválí například Unie vydavatelů. Podle Luďka Niedermayera jde o snahu určit pravidla v digitálním prostoru. Část českých europoslanců je zklamaná, že těsně neprošel pozměňovací návrh na vymazání článku 13.
Hlasování Evropského parlamentu si pochvalují především vydavatelé. „Došlo k významné události, která má historický význam pro další vývoj vydavatelského trhu v zemích Evropské unie. Evropský parlament schválil výraznou většinou 348 proti 274 hlasům svých členů návrh evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Stalo se tak i přes silnou kampaň odpůrců této legislativní normy,“ uvedla Unie vydavatelů.
„Směrnice vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací za toto používání. Tím se otevírá cesta k tomu, aby vydavatelé stejně jako další tvůrci obsahu získávali z komerčního využívání svého obsahu třetími stranami další finanční prostředky využitelné pro financování tvorby kvalitního obsahu. Je třeba zdůraznit, že se směrnice nijak nedotýká osobního nekomerčního užívání publikovaného obsahu,“ vysvětluje unie v tiskové zprávě.
Český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři „museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí“.
Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) je směrnice správným krokem směrem k nastavení pravidel v digitálním prostoru. „Dívám se na to tak, že tady máme velký problém s právním státem, protože autoři mají nějaké autorské právo a ukázalo se, že v tom digitálním prostoru se to právo nedá efektivně vymáhat. Digitální prostor stále ubírá konvenčnímu prostoru. Tahle směrnice je snaha nastavit, aby se v digitálním prostoru dalo právo vymáhat. Do jaké míry ti giganti pustí do hry i ostatní a dojde k férovějšímu přerozdělení příjmů, je dost spekulativní,“ řekl pro Echo24.
Slyšel jsem například názor ohledně Youtube. Jedna z možností je, že Youtube prostě neomezí svůj byznys, ale nakoupí si autorská práva na to, co bude potřebovat. Z obsahu zároveň vychází bohatství a Youtube nebude omezovat přístup ke svým službám, takže to půjde na jejich úkor. Pokud by se taková hypotéza ukázala jako pravdivá, tak dojde k přerozdělení, což se mi zda docela dobré, protože oni teď parazitují na dílech autorů. Ale je klidně možné, že to dopadne nějak jinak.“ Je však nutno dodat, že sám Niedermayer se hlasování zdržel kvůli spornému článku 13.
Problematický článek 13 rozděloval europoslance
Emoce vyvolává především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zjišťovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je toto kontrolovat. Odpůrci ale varují před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se, že „robot“ nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury.
Článek 13 byl proto důvodem, proč někteří europoslanci hlasovali proti návrhu. „Při projednávání směrnice o copyrightu jsem podpořil pozměňovací návrh na vymazání článku 13, který je z mého pohledu příliš represivní a klade na majitele webů nesplnitelné požadavky. Bohužel pozměňovací návrh neprošel o pouhých 5 hlasů a návrh se tak nevrátil ke druhému čtení, kde mohl být dopracován. Hlasoval jsem pak proti celé směrnici a z celkového přijetí jsem proto velmi rozčarovaný. Členské státy nyní mají dva roky na implementaci směrnice do národní legislativy. Důsledky hlasování proto nebudou hned jasné,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Zdechovský za KDU-ČSL.
Článek 13 byl problematický i pro Miroslava Pocheho (ČSSD). „Schválená směrnice přináší samozřejmě řadu pozitivních prvků, ale také řadu nejistot, zejména, co se týká dopadu článku 13. Velmi mě mrzí, že se parlament rozhodl nakonec nehlasovat pro pozměňovací návrhy, když odmítl takovou variantu většinou pouhých 5 hlasů. S ohledem na vyhrocenost debat ohledně článku 13 to považuji za velmi nedemokratický přístup. Já osobně bych hlasoval za odstranění čl. 13. I z toho důvodu jsem nemohl zvednou ruku pro v konečném hlasování a rozhodl jsem se zdržet se,“ uvedl Poche pro Echo24.
„Dopad směrnice v tuto chvíli přesně definovat nemohu, neboť se jedná právě o směrnici, nikoliv nařízení, tedy bude do značné míry záležet na národních státech, jak se rozhodnou ji implementovat. Dovedu si představit, že právě diskuze, které nastanou i v Česku, mohou nasměrovat text správným způsobem, ale samozřejmě hrozí i opačný efekt,“ dodal.
Například Jaromír Štětina považuje směrnici za Pandořinu skříňku. „K mé veliké lítosti směrnice o autorském právu na jednotně digitálním trhu byla Evropským parlamentem přijatá. Navzdory tomu, že v textu zůstaly problémové články známé jako článek 13 a čl. 11. Byla tím otevřena Pandořina skříňka, která může vést k omezení svobody slova na internetu,“ řekl Štětina pro Echo24.
