Imunolog Svoboda: Když má člověk dost IgG protilátek, není třeba se očkovat

POZNATKY O COVIDU

Imunolog Svoboda: Když má člověk dost IgG protilátek, není třeba se očkovat
Jaroslav Svoboda: „Každého by měl před očkováním prohlédnout lékař, který dobře zná jeho zdravotní stav v minulosti a který mu minimálně nechá změřit aktuální protikoronavirové protilátky." Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Lenka Zlámalová

Tento rozhovor s imunologem Jaroslavem Svobodou jsme vedli před Vánocemi roku 2021 a navazoval na rozhovor z podzimu 2020. Mezitím přišly vakcíny, monoklonální protilátky, léky na covid. Lékaři mají v ruce obrovský arzenál, jak předcházet vážným následkům a úmrtím na covid. Opět ale sahají především u očkování k plošnosti, která je podle zakladatele české imunologie Jaroslava Svobody, který dlouhé roky přednáší na lékařských fakultách Univerzity Karlovy a působil i ve slavném Pasteurově ústavu v Paříži, nebezpečná.

„Každého by měl před očkováním prohlédnout lékař, který dobře zná jeho zdravotní stav v minulosti a který mu minimálně nechá změřit aktuální protikoronavirové protilátky. V ideálním případě i buněčnou imunitu. Ve Švédsku její měření běžně platí zdravotní pojišťovny.“

JAROSLAV SVOBODA (1952) Přední český imunolog a internista, pochází z lékařské rodiny. Spolu s profesorkou Terezou Fučíkovou spoluzakládal v roce 1978 klinickou imunologii. Absolvoval řadu zahraničních stáží. Ve známém Pasteurově ústavu v Paříži se jako jeden z prvních podílel na výzkumu AIDS. Dnes provozuje v Praze vyhlášenou imunologickou ordinaci.

Co jsme se za ty bezmála dva roky s covidem dověděli o lidské imunitě?

Strašně moc. Tak jako virus HIV byl obrovským skokem v imunologii, kdy se zjistila spousta nových věcí, které se do té doby vůbec netušily. Stejný případ je teď covid.

Co nám ukázal?

První koronavirová epidemie byl SARS v roce 2003. V Karolinska Institutet ve Švédsku teď nedávno publikovali studii, která ukazuje, že buněčná imunita na tento velmi nebezpečný koronavir SARS přetrvává přinejmenším sedmnáct let. To je maximum, co šlo vzhledem k časovému odstupu od té epidemie zjistit. Možná že je ta imunita mnohem delší. To ukáže až čas. Podle řady výzkumů ze světa, včetně těch, které dělá profesor Vojtěch Thon v Brně, to vypadá, že u toho současného koronaviru SARS-CoV-2 je to úplně stejné. Zdá se, že přirozená buněčná imunita těch, kdo se s covidem potkali, opravdu drží. Ta protilátková samozřejmě klesá. Z toho jsou lidé vyděšeni. Že už nemají protilátky. Jenže ony v organismu vznikají paměťové B-lymfocyty a T-lymfocyty. Ta „téčka“ jsou nezbytná pro ta „béčka“. Někdy těm „téčkům“ dojde dech. První protilátky, které se po setkání s virem tvoří, jsou IgM. Pak jsou IgG a poslední jsou IgA, jejichž část mimo jiné chrání sliznice. Proto je ta slizniční imunita, která se vyvine, ze všech imunit nejslabší. Proto jsou dnes zkoumány i vakcíny do nosu nebo v tabletách přímo do trávicího traktu, které by u ohrožených lidí posilovaly paralelně se systémovou vakcínou i slizniční imunitu. Proto má řada lidí po covidu pozitivní test PCR. Vůbec žádnou nemoc přitom nemají. Říká se tomu kolonizace nebo infestace. Virus se na sliznici chytí. Je tam dva tři dny. Člověk to může roznášet. Sám ale vůbec neonemocní.

Mluvíte o těch, kdo mají vybudovanou buněčnou imunitu z prodělání covidu, byť bezpříznakového, kterého si ani nemuseli všimnout?

Nebo i imunitu po vakcinaci. Tito lidé virus dál roznášejí, aniž sami musejí onemocnět. Právě proto, že mají vybudovanou systémovou imunitu. Dnes víme, že lidé, kteří nikdy nebyli ve styku s tímto novým koronavirem, mají T-lymfocyty, které SARS-CoV-2 ničí. Vláda neustále mění strategii, jak se mají očkovat lidé, kteří covid prodělali. Pravděpodobně ale u těch, kdo ho prodělali, není třeba už žádná vakcína. Ve studiích ze světa se říká, že za šest měsíců po covidu snad jedna dávka. Ale zásadně vždycky po stanovení protilátek. Když má člověk dostatek IgG protilátek, není potřeba se očkovat.

Poradci minulé vlády Andreje Babiše tvrdili, že není jasné, jaká hladina protilátek chrání a jak dlouho přetrvávají. Argumentovali, že se jejich hladina v čase mění.

To je pravda, ale pořád zůstávají paměťové lymfocyty. Před každou vakcinací by jednoznačně měly být stanoveny protilátky. To je základní imunologické pravidlo. Nejde jen o to, že očkovat lidi, kteří mají imunitu, je zbytečné. Když se vakcína aplikuje lidem, kteří mají vysokou hladinu protilátek, tak vznikají komplikace. Často dost vážné. Mechanismus těch komplikací není úplně jasný. Mohou to být buď imunokomplexy, které si sedají do tkání a vyvolají tam zánět. Kdekoli v těle. Nebo vznikají vaskulitidy. Záněty malinkých cév. Další komplikací jsou antiidiotypové protilátky, tedy protilátky proti protilátkám, které se vážou s místem každé liché generace protilátek, které se vážou s virem, a proto prostorově musejí napodobovat virový znak. I z nich mohou vznikat imunokomplexy, které po usazení se v tkáních mohou vyvolat poškozující zánět.

Vy jste jako jeden z prvních v Česku loni přesně popisoval, kdo jsou ti rizikoví lidé, covidem vážně ohrožení. Upozorňoval jste, že zásadní roli pro všechny další rizikové faktory hraje nadváha. Každá další vlna covidu to potvrzovala. Ukázala se tady za tu dobu ještě nějaká nová souvislost?

Teď se objevila nová studie, která přímo ukazuje, jak viry covidu napadají přímo tukové buňky. Ta tuková buňka není vůbec pasivní. Většinou je endokrinně velmi aktivní. Produkuje spoustu různých hormonů a dalších látek. Zásadně to ovlivňuje stav celého organismu.

O tom, že covid je epidemie obézních, se z nějakých politicko-korektních důvodů málo mluví. Jsou ti, kdo jsou rizikově ohroženi covidem právě kvůli tloušťce, podobně ohroženi i dalšími chorobami? Covid se nějak evolučně adaptuje. Až ale přijde další choroba, ti lidé budou znovu mezi rizikovými.

Ten, kdo je obézní, trpí metabolickým syndromem. To je v podstatě permanentní chronický zánět v těle. I arterioskleróza začíná jako zánět cévy. V jedné studii dokonce vyšlo, že nejvíc rizikovou skupinou u covidu jsou obézní muži, hypertonici, kteří jsou plešatí. Neví se, proč je tam souvislost zrovna s plešatostí.

Celý rozhovor si můžete přečíst v knize Proměny života. Pořídit si ji můžete za zvýhodněnou cenu 469 korun. Knihu si můžete objednat ZDE. 

Kniha Proměny života je souborem 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi. Reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války. Kniha navazuje na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, která se loni stala nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu.

Rozhovory, které najdete v knize:

Ruská válka

SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ, spisovatelka
SERGEJ KARAGANOV, politolog
WESS MITCHELL, politolog
CAMERON MUNTER, diplomat
ROBERT C. O’BRIEN, právník
HARALD WELZER, sociolog
BRUNO MAÇÃES, analytik

Český svět

CYRIL HÖSCHL, psychiatr
MILAN UHDE, dramatik, politik
JAROSLAV SVOBODA, imunolog
ANDREA BARTOŠKOVÁ, archeoložka
JAROSLAV ŠTURMA, dětský psycholog
JIŘÍ SUK, historik
PETR MATĚJŮ, sociolog
FRANTIŠEK SKÁLA, výtvarník, hudebník
MIROSLAV ŠIK, architekt
LUBOMÍR KAVÁLEK, šachista
EVA JIŘIČNÁ, architektka
MARTIN BOJAR, neurolog
DAŇA HORÁKOVÁ, novinářka, politička
JINDŘICH MANN, scenárista, režisér
JIŘÍ LÁBUS, herec
LADISLAV LÁBUS, architekt
MARGARETA HRUZA, režisérka
PAVEL HOLLÄNDER, právník
JÁCHYM TOPOL, spisovatel
JAKUB TROJAN, teolog
KAREL ŠIKTANC, básník

Orientace

FRANCIS FUKUYAMA, politolog, filozof
PETER TRAWNY, filozof
ROBERT PFALLER, filozof
MÁRIA SCHMIDTOVÁ, historička
MARTIN GURRI, analytik
JEFF GEDMIN, ředitel Rádia Svobodná Evropa
ERPING ZHANG, politolog
TOBY YOUNG, dramatik, novinář
PEER STEINBRÜCK, politik
TAYLOR DOWNING, historik
DAN SCHNEIDER, právník
FRITZ VAHRENHOLT, chemik
JESSE SINGAL, novinář
ADRIAN VERMEULE, právník
DENIS MUKWEGE, lékař
ED WEST, historik, komentátor
FRANK FUREDI, sociolog
THOMAS FUCHS, filozof a psychiatr

Hodnoty a peníze

NOURIEL ROUBINI, ekonom
GÜNTHER OETTINGER, politik
LARS CHRISTENSEN, ekonom
MAREK MORA, ekonom