Protlačí ANO rozpočet? ČSSD hraje roli levicového rebela. Proti je i KSČM
Státní rozpočet
Nové
Jan Zatorsky
Sociální demokracie se po katastrofálním výsledku v evropských volbách rozhodla hrát ve vládě roli „levicového rebela“. V praxi se o tom hnutí ANO mohlo přesvědčit při schvalování návrhu na státní rozpočet v příštím roce. Socialisté předlohu zákona roku nepodpořili a zdrželi se hlasování. Kromě ČSSD bude muset hnutí ANO vydupat podporu i u dalšího ze svých partnerů. Komunisté totiž předpokládají, že státní rozpočet by měl mít maximální schodek 30 miliard, místo nynějších 40 miliard.
S návrhem rozpočtu přišla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která počítá se stejnou ztrátou jako v letošním roce. Sociální demokraté však pro své resorty chtějí daleko více peněz. „Každá mince má dvě strany. Stejně tak je to i s návrhem rozpočtu na rok 2020. Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Nepřijatelný byl rozpočet pro všech pět ministrů sociální demokracie. Podle ministra vnitra a předsedy strany ČSSD Jana Hamáčka se nyní po přijetí návrhu mohou koaliční partneři věnovat konkrétním diskuzím o finální podobě celého rozpočtu. Postoj sociální demokracie však překvapil ministryni financí. „Návrhem rozpočtu 2020 plníme společné závazky naší koaliční vlády. Proto mě mrzí, že ministři za ČSSD se při hlasování o rozpočtu zdrželi. Během léta se o návrhu věcně pobavíme, ale musíme se pohybovat v reálných mantinelech a nezapomínat na možnosti státní kasy,“ uvedla Alena Schillerová.
Kromě sociální demokracie mají s rozpočtem problém i komunisté. Ti požadují, aby se vláda držela postupného snižování schodku, který je nyní ve výši 40 miliard korun. Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) už dříve řekla, že navrhovaný schodek podporovatelé vlády nepodpoří. „Jednat o tom budeme s tím, že signalizujeme, že minus 40 miliard je těžko akceptovatelné. Při růstu ekonomiky 2,5 procent je to opravdu neakceptovatelné. Teď, jasná odpověď, ano my trváme na 30 miliardách,“ řekla Vostrá v ČT24.
Komunisté však stejný požadavek měli i v minulém roce, kdy schodek 40 miliard taktéž kritizovali. Proti se staví také opozice, podle které je nevyrovnaný schodek při ekonomickém růstu zbytečný. „Ani 40miliardovým deficitem rozpočtu se agrosocialistická vláda, nebo samotný premiér Andrej Babiš, nevykoupí ze svých problémů. Je ostudné, že se s touto vládou stal rozpočet pouze politickým nástrojem ke kupování si přízně veřejnosti, aniž by respektoval základní ekonomické zákonitosti, které velí v době růstu hospodařit s přebytkovým nebo vyrovnaným rozpočtem,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Podle něj se ukazuje, že Andrej Babiš si pouze investicemi do ekonomiky kupuje přízeň voličů. „O hrůze navrženého a vládou schváleného schodku rozpočtu svědčí i to, že je vysoký i na nejlevicovější stranu v Poslanecké sněmovně, tedy KSČM,“ dodal Skopeček.
Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se také připojil s kritikou navrženého rozpočtu. „Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní fiskální úsilí (vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu). Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti. Přestože máme k rozpočtu tisíce výhrad, jsme připraveni jednat o jeho podpoře, pokud podíl investic bude alespoň 10 procent,“ uvedl Miroslav Kalousek.
Vysoké mandatorní výdaje
Státní rozpočet na příští rok počítá s příjmy ve výši 1,558 bilionu korun, to je nárůst o 92,8 miliardy korun oproti letošnímu roku. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.
Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 812,7 miliardy korun. To je o zhruba 44 miliard korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu ministerstva financí stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 578,4 miliardy korun z letošních očekávaných 556,4 miliardy korun.
V případě nedaňových příjmů ministerstvo financí v materiálu očekává nárůst o 12,3 miliardy korun. Důvodem je mimo jiné meziroční nárůst příjmů z prodeje emisních povolenek o 8,8 miliardy korun. Dále úřad očekává osm miliard jako příjmy z aukce kmitočtů. Zároveň ale MF počítá s tím, že příjmy z odvodů státních podniků se proti letošku sníží o 1,2 miliardy korun a příjem prostředků z privatizačních účtů v kapitole Všeobecná pokladní správa meziročně klesne o tři miliardy korun.
Z celkových výdajů rozpočtu 1,598 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 889 miliard korun. Jde o 55,6 procenta celkových navržených výdajů rozpočtu.
