Jak se zavděčit komunistům? Ze Zlína se stal Gottwaldov

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu příliš neprosadil zvyk přejmenovávat města po komunistických vůdcích. Zatímco v Sovětském svazu i jeho východoevropských satelitech se starobylá města přejmenovávala po Leninovi, Stalinovi, Marxovi, Engelsovi či místních vůdcích, v Česku tento osud stihl pouze moravský Zlín. Před 70 lety, u příležitosti narozenin prezidenta Klementa Gottwalda, které měl 23. listopadu, padlo rozhodnutí, že Zlín bude přejmenován na Gottwaldov. Od 1. ledna 1949 tak nesl jméno prvního komunistického prezidenta, který se necelý rok před tím chopil veškeré moci v zemi.

Zlín přitom nebyl jediným městem, pro které se chystal tento osud. Jménem Klementa Gottwalda totiž chtěli komunisté původně nazvat jeho rodný Vyškov (narodil se v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova). Gottwald však údajně na toto město zanevřel, neboť nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte.

Volba proto padla na Zlín. Jednak proto, že zde byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, jednak proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti města. Zlín byl totiž symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, právě zde rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi. A cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí.

Nový název město neslo přesně 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.

Přejmenování bylo bleskurychlé

Přejmenování na Gottwaldov bylo velmi rychlé. Byla to bleskurychlá akce několika odhodlaných funkcionářů, kteří se chtěli zavděčit komunistické vládě v Praze, řekl dnes ČTK historik Zdeněk Pokluda. Obyvatelé Zlína přitom o tomto záměru nevěděli.

„Nikoho by nenapadlo, že může dojít k tomu, že město ztratí jméno. Ale v týdnu mezi 15. a 20. listopadem se to vše rychle ‚upeklo‘. Komunisté ve vedení národního podniku Baťa a ve vedení zlínské radnice zorganizovali bleskurychlou podpisovou akci, na kterou měli funkcionáři pouze dva dny. Za dva dny měly být sebrány podpisy, odevzdány 19. listopadu, a tím měla být údajně vyjádřena vůle lidu,“ uvedl Pokluda.

Ve Velkém kině bylo 22. listopadu formálně na shromáždění navrženo přejmenování, o tři dny později jej odhlasovalo zasedání zlínského národního výboru. V platnost vstoupilo až koncem prosince vyhláškou ministerstva vnitra s účinností od 1. ledna 1949. V prosinci 1948 se také změnilo jméno zlínských závodů, již nenesly jméno Baťa, ale název Svit.

Obyvatelé města však řadu let jméno Gottwaldov nerespektovali, v běžné konverzaci mluvili dál o Zlíně, někteří také provokativně. „Má babička vždy říkala, že pojede do Zlína. Když říkala Gottwaldov, pronesla to s takovým trošku opovržením. Jako mladá pracovala u Bati, pak ve Svitu,“ řekla ČTK jedna z obyvatelek Zlína. Za Gottwaldov považovali své město až později narození.

Čtěte více: Babiš odsoudil komunismus. „Jste nejúspěšnější odchovanec KSČ, tak mlčte,” vzkázali mu komunisté