Odbory se s Babišem na míře zvýšení mezd neshodly

Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO v pondělí ráno nepřineslo dohodu. Informoval o tom na twitteru předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ČTK řekl, že se nad návrhem na růst o šest procent, nebo na paušální přidání o 3000 korun měsíčně sejdou experti odborů a ministerstva financí. Návrh premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, který skýtal zvýšení platů o 3,5 %, označil Středula za neakceptovatelný.

Odbory a sociální demokraté požadují i růst minimální mzdy, a to z 15.200 korun na 18.000 korun. Schillerová ale v neděli připustila maximální růst o tisícikorunu. Návrh rozpočtu, který vláda musí Sněmovně poslat nejpozději 30. září, letos zřejmě ještě dozná změn na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. Kabinet v pondělí návrh podle Schillerové ještě schvalovat nebude.

"Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s (ministryní práce) Janou Maláčovou náš návrh na růst o 3000 korun do tarifu pro všechny. Ten podpořily i odbory. K dohodě s Andrejem Babišem zatím nedošlo, budeme dále jednat," uvedl Hamáček. "Pro nás je možný kompromis mezi šesti procenty a 3000 korunami pro každého. Předložili jsme skutečné dopady pro rozpočet a sejdou se k nim experti," sdělil Středula. Jednání by se podle něj mělo uskutečnit co nejdřív, nevyloučil, že ještě dnes.

Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s @JMalacova náš návrh na růst o 3000,- Kč do tarifu pro všechny. Ten podpořily i odbory. K dohodě s @AndrejBabis zatím nedošlo, budeme dále jednat.

— Jan Hamáček (@jhamacek) September 20, 2021

Podle původního návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku.

Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci, tedy 3,5 procenta, nebo 1400 korun jak o tom hovoří ministryně financí Alena Schillerová, se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard.

Středula v neděli uvedl, že reálný dopad na hospodaření státu by byl zhruba třetinový, protože je třeba zahrnout dopad růstu minimální mzdy na odvody například DPH.

Jednání o mzdách je součástí přípravy návrhu rozpočtu na příští rok. Ten by vláda měla poslat Sněmovně do 30. září.

Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl činit 376,6 miliardy korun. Je to o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu z letošního června. Příjmy ministerstva financí v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Za priority ministerstvo financí označilo kromě úspor na provozu státu zejména investice ve výši 218 miliard, růst důchodů, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo podporu vědy a výzkumu.