Byly to scény jak z apokalyptického filmu nebo počítačové hry. Dav mávající trumpovskými vlajkami se prodral přes policejní kordon a vnikl do centra americké moci, do Kapitolu, kde Senát právě formálně stvrzoval výsledky prezidentských voleb. Někteří útočníci šplhali po stěnách jak skřeti z Pána prstenů. Členové Kongresu, zabaleni do ochranných obleků, byli urychleně evakuování. Ochranka střílela do davu, minimálně jednu ženu zabila. Je jasné, za kým jde konečná vina za tento debakl, za prezidentem Donaldem Trumpem, který v posledních měsících vybičovával své příznivce k nepříčetnosti.
Nejvíce tím škodí sobě a své Republikánské straně. Nikdo asi od Trumpa neočekával, že velkoryse uzná porážku, pogratuluje Joeovi Bidenovi a s grácií doslouží ty zhruba tři měsíce, co mu v úřadě zůstaly. Kdyby se však trochu zajímal o svůj odkaz, nebo myslel dopředu, po krátkém období brblání a po neúspěšných žalobách, by pomalu vyklidil Bílý dům.
Mohl by tak poukázat na svoji relativně úspěšnou zahraniční politiku, na jmenování tří republikánských ústavních soudců, na zázračný vývoj vakcíny. Svoji porážku by svedl na pandemii. Etabloval by se jako vůdce Republikánské strany v exilu. Zajistil by, aby se trumpismus v ní zabydlel natrvalo. Po čtyřech letech mohl posvětit kandidaturu některého svého spojence, nebo to rovnou zkusit znovu. Šanci by měl. Biden naznačoval, že bude sloužit pouze jedno volební období a dá se očekávat, že nápady demokratů převáděné do praxe, řadu lidí odradí a připomenou jim, co se jim na nekorektním prezidentovi líbilo. Místo toho si Trump vybral cestu chaosu.
Trumpovy destrukční instinkty vyvrcholily tento týden. Nejdříve republikáni prohráli úterní druhé kolo senátních voleb v Georgii. Soutěžilo se o dvě křesla a obě měla připadnout republikánům. Georgie je tradičně republikánský stát. Pravda, v listopadu tam těsně vyhrál Biden. Nicméně republikáni patří mezi disciplinovanější voliče, chodí častěji i k těm hlasováním, kde se nevolí prezident. Vzhledem k tomu, že georgijská křesla přestavovala rozdíl mezi naprostou demokratickou kontrolou Kongresu a možností republikánů v Senátu blokovat nápady Bidenovy administrativy, očekávalo se, že republikáni budou zvlášť motivovaní dorazit k volbám.
Jenže do kampaně se vložil Trump. Neustále si stěžoval na údajné volební podvody v Georgii, naznačoval, ať jeho příznivci nechodí volit, protože hlasování je stejně zmanipulované. Do toho unikl Trumpův rozhovor se státním tajemníkem Georgie, ve kterém ho žádá, aby našel těch 11 tisíc hlasů, které mu schází do vítězství ve státě. Ať již ze znechucení, či víry, že volit nemá cenu, republikáni v Georgii se nedostavili v potřebném počtu, aby zajistili svým kandidátům vítězství.
Již toto jaksi částečně zlomilo Trumpovo kouzlo mezi čelními republikány. Šéf republikánů v Senátu a člověk, který do praxe převáděl Trumpovy nápady, Mitch McConnell, v působivé řeči zkritizoval nápad vyhodit hlasy volitelů ze státu Arizona. Trumpův věrný viceprezident Mike Pence, který schválení výsledků formálně předsedá, zase odmítl Trumpovu výzvu, ať vymění volitele z těch států, kde Trump prohrál.
Včerejší útok však byl poslední kapkou. Po něm Trumpa kritizovali i jeho nejvěrnější spojenci, jako kongresman Mike Gallagher. Útok odsoudil Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo. I někteří, jinak Trumpovi naklonění komentátoři, vyzývají k jeho odstavení. Podle nich nelze riskovat, co provede v následujících dvou týdnech, které mu zbývají. Že republikáni již mají prezidenta dost, nasvědčuje i to, že nápad vyřadit volitele z Arizony neprošel drtivou většinou. Proti hlasovali i ti senátoři, kteří avizovali, že návrh podpoří.
Podporou davu šílenců, který vnikl do Kongresu, tak Trump nenávratně poškodil svůj odkaz a svůj vztah s Republikánskou stranou. Mohl vejít do historie jako excentrický, ale nakonec celkem úspěšný prezident, kterému závěr zhatil koronavirus. Místo toho se na něj bude pamatovat jako na zlého chaotika, který stáhl všechny své věrné s sebou dolů.
Je však také potřeba dodat, co útok na Kapitol není. Není to puč, ani revoluce, ani ohrožení americké demokracie. Dav evidentně úspěšné prolomení policejních bariér samo překvapilo. Na Twitteru se například objevilo video plačící ženy, jak odchází od Kapitolu. Člověk za kamerou se jí ptá, co se stalo. Žena odpovídá, že dostala dávku pepřového spreje. Na to se kameraman zeptá, co dělala uvnitř Kongresu. Ta mezi slzami opáčí: „Útočíme na Kapitol! Tohle je revoluce.“ S takovými losery by Lenin Zimní palác nikdy nedobyl.
Ve skutečnosti všechny složky americké moci fungovaly tak, jak měly. Státy a volební komise schválily výsledky voleb, soudy shodily Trumpovy pitomé žaloby. Strach demokratů, že soudci dosazení republikány budou rozhodovat v jeho prospěch, se nepotvrdil. Armádní špičky jasně naznačovaly, že nechtějí být zataženy do politiky. Klíčoví lidé ustáli Trumpův tlak. Nakonec dorazily policejní posily, které Kongres vyklidily. Americká demokracie již zažila horší otřesy. Šílenci v Kapitolu jsou spíše PR problém, který USA omlátí o hlavu režimy, jako je Čína a Rusko. Mohou poukazovat na chaos v americkém hlavním městě a ptát se svých občanů „tohle si snad přejete?“
Dokonce to ani není prví útok na Kapitol. V roce 1812 ho vypálili Britové. V roce 1954 dovnitř vnikli portorikánští teroristé a začali střílet. Zranili pět kongresmanů.
USA včerejší noc bez problémů zvládnou. Trumpův odkaz ne.
00:01
