Jak ANO bijem o mříže

Od počátku týdne naplňují stranický tisk ANO úvahy, která z demokratických stran vstoupí do koaliční vlády premiéra Andreje Babiše. V pondělí publikoval server iDNES.cz rozhovor s jedním z kandidátů na šéfa ČSSD Janem Hamáčkem. Titulek byl výmluvný: „Být ve vládě s Babišem může být nejméně špatné řešení.“ A hned v úterý následoval text Mladé fronty DNES s nadpisem „ODS otáčí, jednání s ANO se nebrání“. Tentokrát se redaktor ptal první místopředsedkyně občanských demokratů Alexandry Udženiji. Opravdu to vypadá, že si Babiš může mezi partnery do své vlády vybírat.

Babišovi novináři se opravdu snaží, aby takový dojem vznikl. V obou případech použili několika otázek, aby politiky k očekávané odpovědi dotlačili. Přes veškerou snahu však ještě museli výroky uhladit či interpretovat, aby dosáhli požadovaného výsledku. Vyzvídání redaktora, jestli ČSSD vstoupí do vlády, ve které bude premiérem policejně stíhaný politik, Hamáček nejdříve odbývá tím, že jenom o možnosti takového jednání by muselo rozhodnout stranické referendum. Další referendum by pak muselo schválit výsledek jakékoli dohody. Nakonec je sociální demokrat vyzván k odpovědi na otázku: „Vy si tedy dovedete představit, že se ČSSD bude účastnit koaliční vlády s hnutím ANO, ve které bude Andrej Babiš?“ Hamáček řekl: „Já si dovedu představit, že když budeme vybírat z několika špatných řešení, tak by to mohlo být nejméně špatné.“

Obdobné to je s místopředsedkyní ODS. „Pro vládu by to zatěžující bylo jistě, nicméně je to pro vás naprosto nepřekročitelné, nebo si dokážete představit nějaký scénář, ve kterém by to bylo možné akceptovat?“ zněla naléhavá otázka. „V tuto chvíli si ten scénář dokážu představit těžko, ale neříkám, že je to absolutně, stoprocentně vyloučené,“ odpověděla Udženija.

V obou případech šlo o to, vykřesat aspoň malou jiskřičku naděje, že případní koaliční partneři připustí Babiše v čele vlády. Značně zdrženlivé odpovědi o špatném, ale možná nikoli nejhorším řešení, případně že si lze takové řešení jen těžko představit v této chvíli, se dá ovšem jen těžko hodnotit jako ruka podaná k jednání o premiéru Babišovi.

Asi by víc odpovídalo realitě, kdyby se výroky vyložily jako zdvořilost politiků, kteří před očekávaným jednáním nechtějí veřejně dávat nepřekročitelné podmínky.

„Buď Babiš, nebo volby“

Proto vzniká otázka, proč vlastně redaktoři Mafry tak žadoní o aspoň trochu vstřícné gesto. Očividně se snaží vzbudit zdání, že vláda Andreje Babiš může na druhý pokus získat většinu ve sněmovně. Tato usilovná snaha prozrazuje, že o vzniku vlády s obviněným premiérem se na úrovni stranických vyjednavačů ještě nemluvilo. Pokud by se mluvilo a byly nějaké výsledky, nemuselo by ANO inzerovat ochotu případných partnerů ve stranickém tisku.

Oba rozhovory sledují zřetelný cíl babišovské propagandy. Existují jen dvě možnosti, vláda s premiérem Babišem, nebo předčasné volby. Každý jen minimálně zkušený politik přitom ví, že existuje celá řada možností, od různých úřednických a poloúřednických vlád přes vládu hnutí ANO bez Babiše až ke kabinetu s časově omezeným mandátem, který by sice měl důvěru, ale byl by jen na zkoušku, jako je třeba současná vláda v Irsku. Cokoli by bylo lepší než současný marasmus, kdy se ministři i Babiš snaží v médiích prezentovat různými sliby, jen aby zakryli skutečnost, že bez podpory sněmovny nic dělat nemohou.

Kdo se upíše

Není divu, že nervozita roste, když už opadlo nadšení z Babišova volebního vítězství. Bývá zvykem, že volebnímu vítězi výrazně vyrostou preference, včera ale už důvěra hnutí ANO poklesla v průzkumu CVVM z 35 povolebních procent zpátky k volebnímu výsledku 30 procent. Těžko říct, jestli jde o výkyv, nebo počátek negativního trendu.   

Propagační tažení na podporu Babišovy vlády může zabrat u potenciálních partnerů. Mnozí z politiků ODS i ČSSD si jistě uvědomují, že v jiné situaci by za volební výsledek, jakého dosáhli v říjnu, nemohli žádat tolik jako dnes. Žádný z nich však nechce přijmout odpovědnost za to, že premiérem bude člověk obviněný z podvodu.

Jakkoli jde v případě Čapí hnízdo o skutečnou kauzu, stala se navíc znakem něčeho vážnějšího. Kdo nechá vládnout premiéra Babiše, ten umožní, aby český stát ovládla a ke svému prospěchu využívala jeho firma Agrofert. Přitom není důvod si myslet, že by napříště veřejných zdrojů využívala s většími ohledy, než jak podle zprávy OLAF postupovala při stavbě lázeňského resortu u Olbramovic.