Smyčka izolace kolem Putina se utahuje. Zbývá už jen plyn

KOMENTÁŘ

Smyčka izolace kolem Putina se utahuje. Zbývá už jen plyn
O třetí vlně sankcí, na nichž se v noci dohodla Evropská unie, Spojené státy, Britové a Kanada, se už dá konečně říct, že dostává Vladimira Putina do izolace. Foto: Kremlin.ru
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný. Budoucí rekonstrukce událostí těchto klíčových dní odhalí, co sehrálo největší roli při přesvědčování toho nejvíce váhajícího. Německa.

Jestli to byly záběry z Ukrajiny a zprávy o tom, jak odvážně a hrdinně se lidé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským agresorovi brání. Jestli to byl tlak ostatních zemí, kdy se polský premiér Mateusz Morawiecki spolu s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou vydali v sobotu do Berlína za německým kancléřem Olafem Scholzem a velmi emociálně drsně ho tlačili, aby Berlín přestal blokovat vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Nebo jestli i v Berlíně došli k uvědomění, že Putinova agrese Ukrajinou začíná, ale vůbec nemusí končit.

 

O tom uvědomění by svědčil nedělní obrat Berlína, který ohlásil, že se začne masivně vyzbrojovat. Pro začátek do armády investuje 100 miliard eur. Zároveň se také konečně připojil k zemím, které posílají na Ukrajinu zbraně. Nespíš je obrat Berlína výsledkem všech těchto vlivů.

O třetí vlně sankcí, na nichž se v noci dohodla Evropská unie, Spojené státy, Britové a Kanada, se už dá konečně říct, že dostává Vladimira Putina do izolace. Že už je to konečně série zásahů, která pro Rusko znamená vážný problém a bude se týkat všech vrstev společnosti.

Základní pilíře jsou čtyři. Prvním je tak dlouho diskutované vyřazení Ruska ze SWIFT. Konečně přišlo, ale je jen částečné. Ze SWIFT budou vyřazeny jen některé banky. Konkrétní seznam ještě není známý. Je ale zřejmé, že cílem je, aby zůstaly dál ve SWIFT ty, přes které platí Moskvě zákazníci za plyn a ropu. To znamená, že energetický sektor a suroviny, které jsou hlavním zdrojem ruských příjmů, zůstanou nedotčeny. Tím se účinky odstřižení od SWIFT výrazně snižují. Kdo bude chtít obchodovat, využije banku, která ve SWIFT zůstala. Rusko má těch bank 360.

Druhým pilířem, v této chvíli pro Rusko výrazně citelnějším než SWIFT, je zmražení devizových rezerv ruské centrální banky. Těch Putin v rámci příprav na útok na Ukrajinu nashromáždil úctyhodných 640 miliard dolarů. Na většinu ale teď nedosáhne. Na všechny, které jsou v měnách zemí, jež na Rusko uvalily sankce. Nejvíce, 32,2 procenta rezerv, je v eurech, 16,4 procenta v dolarech a dalších 22,2 procenta ve zlatě. To sice Putin prodat může, ale nebude to v obklíčení sankcemi snadné. Zajímavé je, že v posledních letech Rusko přesouvalo rezervy z dolarů do eur. Asi ve víře, že mají Německo a s ním Evropskou unii kvůli plynu v hrsti. V Americe naopak vládl Donald Trump, od něhož si zvlášť po obchodní válce, kterou rozjel s Čínou, nemohli být ničím jisti.

Prakticky to znamená, že Rusko nebude moci intervencemi bránit prudkému pádu rublu, který už začal a dnes bude pokračovat. Už přes víkend se kolem bankomatů v Rusku tvořily dlouhé fronty. Cizí měny už vybrat nešly. Dnes se dá čekat útok na banky, pokud se vůbec otevřou. S největší pravděpodobností přijdou kapitálové kontroly. To znamená, že lidé si budou moci vybrat jen určitou částku. Nedá se vyloučit ale znárodnění peněz uložených v bankách. Finanční systém Ruska se ocitá v těžké krizi, která zasáhne každého Rusa. Tady je obrovské riziko, že se hněv lidí otočí proti Putinovi.

Třetí linií je odstřižení od víz a zákaz vstupu ruských letadel včetně těch privátních na území Evropské unie. Z Ruska už na Západ neodletí ani žádný soukromý stroj s oligarchou. To je přímá rána na zájem elit a vyšší střední vrstvy, která hojně užívá komfortnější život v západní Evropě. I tady je velký potenciál, že se otočí proti Putinovi.

Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Řada zemí už je na to připravena. Premiér Petr Fiala tvrdí, že Česká republika s tím počítá. Italové, kteří jsou po Německu druhým největším odběratelem ruského plynu v Evropě, už řekli, že znovu zapnou své uhelné elektrárny.

Vypadá to, že přes víkend čím dál víc politiků na Západě pochopilo, že zastavení Putina bude něco stát. Čím dřív se to udělá, tím bude ten účet nižší. V počtu ztracených životů i poškozených ekonomik. Každá hodina váhání je nesmírně drahá. Funguje jen síla. Ukrajinci to chápou a postupně to naštěstí dochází i Západu.

 

×

Podobné články