Testování v ČR selhává. Lidé mají jen omezené možnosti a hygienici si zase stěžují na nedostatek pracovníků

Ze zkušeností jednotlivých států se ukazuje, že situaci kolem šíření nemoci COVID-19 nejlépe zvládají ty země, kde je snadné nechat se otestovat. Česká republika však v tomto selhává, jak ukazují příběhy občanů, kteří po komplikovaných peripetiích raději vzdají svojí snahu vyloučit testem svoji možnou nákazu a mohou tak ohrožovat svoje okolí. K tomu selhává také projekt chytré karantény, kdy sami hygienici přiznávají, že trpí nedostatkem pracovníků.

Je přirozené, že v době, kdy strach z koronaviru ovládl mediální prostor, budí i sebemenší příznaky nachlazení obavy z nemoci COVID-19. Bylo by snadné se nechat uklidnit testem na koronavirus, i kdyby měl člověk zaplatit nějakou sumu, nakonec však může přijít na to, že nechat se otestovat není v České republice tak snadné.

Ukazuje to příklad Petra z Olomouckého kraje, který svojí zkušenost přiblížil deníku Echo24: „Vracíme se z dovolené v zahraničí, nejmladší dcera večer dostala zvýšenou teplotu a má rýmu. V tomto věku to u menších dětí bývá obvyklé, nicméně, pro jistotu – s ohledem na možnost Covidu a vědomí zodpovědnosti, zjišťujeme v sobotu večer, jestli je možné ji v neděli nechat otestovat, vzhledem k tomu, že jedeme na druhý den přes Brno a pocházíme z menšího města, kde jistě možnosti testování nebudou takové, jako v 2. největším městě ČR.“

Nakonec se však ukázalo, že ani v Brně není snadné se nechat otestovat. „Po krátké rešerši oficiálních zdrojů ale vystřízlivíme – všechny soukromé laboratoře dle oficiálního seznamu v Brně v neděli netestují, testuje se jen ve Fakultní nemocnici, ale jen předobjednané a interní pacienti. Objednat se člověk může jako samoplátce až na další pracovní dny. A nikdo z nás neřeší potřebu platby za test – prostě to jen člověk chce co nejdříve zjistit a uklidnit se. Anebo zajít ke svému praktickému lékaři v pracovní den, který může v případě symptomů test předepsat – na další den,“ přiblížil Petr.

Připomněl pak praxi z ostatních států, kde je otestování snadné. „Na mysli máme obrázky z USA, kde formou drive-inu stojí řada aut, kdy si lidé rychle a (anonymně, bez viktimizace okolí v malých městech) mohou test nechat z okénka auta provést. Zpátky domů, malé dceři mezitím za pár dní příznaky odezní, ostatní jsou v pořádku. Co když to ale byl Covid?“ ptá se.

Něco podobného zažil také Michal z Prahy, který se během dovolené dozvěděl, že se u něj v práci objevil pozitivní případ. Přestože s danou osobou nebyl více než týden v kontaktu, rozhodl se pro jistotu otestovat. Od své lékařky získal potvrzení, že může využít jakékoliv testovací místo. Přesto nebyl schopný ve svém okolí najít laboratoř nebo nemocnici, která by v té době měla otevřeno, nebo by se nemusel objednat předem. Nakonec se tedy předobjednal do Vinohradské nemocnice, kde však zjistil, že se jedná o drive-in testování, které je možné pouze z automobilu. Jelikož neměl žádný k dispozici, nenechal se nakonec otestovat.

Vojtěch slibuje zlepšení

Laboratoře v Česku jsou dnes schopny provést asi 17 000 testů na koronavirus denně. Cílem je počet ještě navýšit přes páteřní síť laboratoří, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V každém kraji by podle něj měla být minimálně jedna laboratoř, jež bude páteřní – netýká se to tedy pouze státních přímo řízených nemocnic, ale též některých krajských.

Vojtěch dále uvedl, že v podzimní době vyššího počtu respiračních onemocnění budou muset být při testování upřednostněni rizikoví lidé, například s chronickými chorobami či ti, kteří prodělali vážnou nemoc.

Povolení testovat na nový koronavirus má v Česku 106 laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení.

„Nemůžeme vycházet pouze z páteřní sítě, ale jsou tam definovány i další záložní laboratorní kapacity, které budou taktéž využívány, pokud to bude nezbytně nutné. V první fázi ale chceme, aby byla jasná páteřní síť, kdy v každém kraji musí být minimálně jedna laboratoř, která bude páteřní. Nejde pouze o státní nemocnice přímo řízené, byť tvoří základ, ale i o krajské nemocnice tam, kde nemáme jako ministerstvo zdravotnictví svoji kapacitu, státní organizaci – zdravotní ústav nebo nemocnici,“ uvedl Vojtěch.

„Je nutné, aby tyto páteřní laboratoře byly připraveny testovat od pondělí do neděle, nebyly žádné prodlevy. Aby pokud vzorek doputuje, byla dodržena maximální lhůta nastavená od 17. dubna, a to 48 hodin pro vyšetření daného vzorku. V některých laboratořích se toto ne vždy děje, proto tvoříme onu páteřní síť, aby tam byla daná garance,“ dodal ministr.

Vojtěch také uvedl, že v době respiračních chorob bude nutné, aby praktičtí lékaři věděli, koho indikovat k vyšetření nemoci covid-19. „Je jasné, že pokud budeme mít milion lidí, kteří budou vykazovat dané symptomy, budou muset být prioritizováni ti, kteří jsou rizikoví – pacienti, kteří mají komorbidity, chronické choroby,“ poznamenal Vojtěch. „Není to pouze o věku, je to právě zejména o komorbiditách, nemocích, které jsou přidružené. Pacienti, kteří trpí buď nějakou chronickou chorobou, nebo jsou po nějaké vážné chorobě na imunosupresivní terapii a podobně,“ doplnil.

Hygienici mají nedostatek pracovníků

Hygienikům, kteří obstarávají chytrou karanténu, zase ztěžuje práci spojenou s pandemií koronaviru nedostatek pracovníků a ani vládní navýšení míst v krajských hygienických stanicích situaci příliš nezlepší. Novinářům to ve čtvrtek řekl ředitel krajské hygienické stanice v Liberci a bývalý hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Podle nynější hlavní hygieničky Jarmily Rážové není možné, aby se stavy vrátily před rok 2003 nebo 2007, kdy byly kráceny. Nyní mají podle Rážové hygienické stanice asi 2000 zaměstnanců, což je přibližně polovina ve srovnání s tím, kolik jich bylo. V reakci na Valentova slova Rážová novinářům řekla, že ji překvapují, protože ve středu na společném jednání krajských hygieniků v Praze věc nezmínil.