Nový střet zájmů ministra Milka. Dotace na „půdu bez vlastníka“ jeho koncernu vyhovují
HRA O DOTACE Z EU
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO) je ve střetu zájmů už tím, že se jako majitel zemědělského koncernu Úsovsko stal ministrem zemědělství. Teď se navíc dostává do střetu zájmů kvůli odchodu ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové. Její úřad totiž provádí úpravy zemědělských polností, na kterých ministrova firma hospodaří a na které pobírá dotace. Během úprav se řeší i „půda bez vlastníka“, na kterou jdou ročně na dotacích dvě miliardy.
Milkův koncern, který sdružuje 17 společností, hospodaří na polích v okolí Klatov a Olomouce. V Klatovech a v Úsově právě nyní probíhají takzvané komplexní pozemkové úpravy. V Mochtíně, Vrhaveči, Chudenicích, Mohelnici, Líšnici, Mírově, Krchlebech, Bouhově, Luké a Slavětíně by se pozemkové úpravy měly provádět v následujících letech. A právě kvůli tomu se současný ministr zemědělství Milek dostává do střetu zájmů. Na Úřadu, který úpravy provádí, probíhá personální výměna. Na odchodu je nominantka bývalého lidoveckého ministra zemědělství Mariana Jurečky Maradová. Více o odchodu Maradové čtěte zde.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Pozemkové úpravy se totiž snaží řešit nejasnosti, které způsobila násilná kolektivizace a také neevidování řady majetkových změn. Některé pozemky dnes nemají přístupové cesty. U některých jsou neznámí majitelé, protože původní vlastníci například zemřeli, ale už není jasné, kdo pozemek zdědil. V rámci úprav také dochází ke slučování pozemků jednoho majitele. Asi pět až deset procent zemědělské plochy představuje „půdu bez vlastníka“. I na ní ale zemědělci často hospodaří a také pobírají evropské dotace stejně jako na zbytek polností.
Ve hře jsou evropské dotace
„Když je pozemková úprava dokončena, zruší se všechny nájemní smlouvy. Dá se říci, že po té úpravě je katastr na nule. Každý uživatel si musí vytvořit novou nájemní smlouvu na pozemek, který chce užívat. Protože ty pozemky, které doposud existovaly, zanikají. Vznikají nové, které mají nová čísla, nové uspořádání, nový tvar,“ vysvětlil pro server Echo24 předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.
Milkův koncern za rok 2016 celkem vyčerpal na evropských dotacích 102 milionů korun. Za předchozí rok to bylo dokonce 121 milionů korun. Na dotaz serveru Echo24, zda si je vědom střetu zájmů, ale ministr zemědělství nereagoval. Jeho resort pouze uvedl, že na SPÚ probíhá audit a do jeho skončení se ministerstvo nebude k situaci na úřadě vyjadřovat. Více o auditu v SPÚ čtěte zde.
Úplně základní dotace pouze za to, že sedlák půdu nějak obdělává, činí 5500 korun na hektar ročně, další peníze berou zemědělci v horských oblastech nebo ti, kteří vysazují remízky či jinak chrání přírodu. Na „půdu bez vlastníka“ jde dohromady ročně okolo dvou miliard korun. O tyto peníze mohou zemědělci přijít.
Kvůli „pozemkovým nejasnostem“ se nedávno dostal pod palbu kritiky i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Holding Agrofert, který má Babiš uklizený ve svěřenském fondu, totiž podle Rozhlasu hospodaří asi na 1700 hektarech půdy, které nemají majitele a na které pobírá dotace. Stejný problém ale řeší i další zemědělci.
Uspěje, kdo je silný „v kramflecích“
Proces pozemkových úprav může trvat i čtyři roky. „Když se vyhlásí pozemková úprava, vždy se nejdříve svolají všichni zjistitelní vlastníci, což se děje ve spolupráci s obcí. U vlastníků, na které není kontakt, nereagují, přechází pozemek pod patronát obce. Pokud se vlastníci nedohledají, záleží na procesu. Pokud již zemřeli a nemají žádné dědice, přechází to pod Úřad pro zastupování státu. U některých pozemků se stane opatrovníkem obec a třeba se vyčkává, zda se nějaký vlastník nepřihlásí,“ popsal proces Stehlík.
Ovlivnit úpravy podle Stehlíka mohou jen velcí majitelé či uživatelé pozemků. „Je to svým způsobem demokratický proces. Samozřejmě, že když tam převáží zájmy uživatelů, budou se je ve výboru snažit prosadit. Když naopak převáží zájmy vlastníků, zase se budou snažit prosadit je. Je jasné, že když je jeden velký vlastník nebo jeden velký uživatel, tak má lepší výchozí pozici. Že si může třeba klást během úpravy svoje podmínky. Ale je tu podmínka, že musí souhlasit určité procento všech vlastníků,“ vysvětlil Stehlík.
Podle něj tedy záleží, jak jsou vlastníci silní „v kramflecích“. Bývá přitom obvyklé, že každá vesnice má nějakého dominantního obhospodařovatele, většinou dědice místního JZD. To je například případ Mohelnice či Bouzova, v jejichž okolí na polích hospodaří především Milkovo Úsovsko Agro.
Milek musel střet zájmů řešit už při svém nástupu do funkce. Zákon o střetu zájmů totiž omezuje, kdo může sedět ve vládě a zároveň čerpat dotace z EU. Aby o ně Milkův koncern nepřišel, ministr převedl část svých akcií koncernu Úsovsko na manželku Juditu. Vlastnil 25,14 procenta, nyní má 14,46 procenta akcií z celkového základního kapitálu společnosti. Ke konci roku pak odstoupil z funkcí jednatele, předsedy a člena představenstva všech společností z koncernu.
