Nejdražší byty v historii? V Praze stojí metr čtvereční i čtvrt milionu
BYTOVÁ VÝSTAVBA
NOVÉ
2
Lidé v Praze za nové byty v developerských projektech vzrostla meziročně o 18,6 procenta. Vyplývá to z každoroční analýzy, kterou zveřejnil Institut plánování a rozvoje (IPR). Z ní také vyplývá, že dostupnost nových bytů se v hlavním městě každoročně zhoršuje.
„Průměrná nabídková cena volných bytů v rámci aktuálních developerských projektů dosahovala 75 007 Kč/m2, což představovalo meziroční nárůst o 12 tisíc Kč/m2, respektive o 18,6 %, a ve srovnání s rokem 2015 dokonce téměř o 18 tisíc Kč/m2, tedy 31,3 procenta,“ píše se v analýze bytové výstavby v rámci developerských projektů, kterou v pondělí vydal IPR.
Jenže pokud se vezmou v úvahu všechny byty, nejen ty v developerských projektech, ceny jsou ještě vyšší. A velkou roli hraje lokalita. „Nejdražší byty se již tradičně prodávaly na Praze 1, kde průměrná nabídková cena již přesáhla 230 tisíc korun za metr čtvereční, naopak nejlevnější jsou dlouhodobě byty v deváté a desáté městské části,“ uvedl pro server Echo 24 analytik společnosti Deloitte Petr Hána.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Bytová výstavba v Praze je přitom dlouhodobě v krizi. Do Prahy by se podle výhledů IPR mělo do roku 2030 nastěhovat zhruba 100 tisíc nových obyvatel. Proto by každý rok mělo vzniknout cca 5,5 tisíce bytů ročně. To se ale zatím rozhodně neděje, kvůli složité byrokracii v řadě městských částí výstavba stagnuje, a ceny bytů tak jdou nahoru.
Praha přitom v úterý schválila strategický plán města, který určuje, jak se bude hlavní město vyvíjet do roku 2030, a bytová kapacita je tam jasně stanovena. „Víme, že se do Prahy nastěhuje zhruba 100 tisíc nových obyvatel. To znamená, že je nezbytné každý rok postavit aspoň 5 tisíc nových bytů,“ uvedla pro Echo24 pražská primátorka Adriana Krnáčová.
40 tisíc „zamrzlých“ bytů
Jiná analýza, tentokrát poradenské společnosti Deloitte, ukazuje, že v Praze by se stavět mohlo. Je v ní totiž v současné době v povolovacím procesu „zamrzlých“ 900 projektů s přibližně 40 tisíci byty. Toto číslo přitom výrazně narostlo v posledních letech. Od roku 2000 do letoška poklesl roční počet vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení zhruba o 75 procent.
„Právě toto hrozivé číslo zamrzlých bytů v různé fázi schvalování stojí primárně za extrémním nárůstem cen v posledních letech. Pokud se nepřistoupí k rychlé nápravě, bude v dalších letech nedostatek bytů fatálně narůstat a spolu s tím poroste i jejich cena. Důvodem není jen složitá legislativa, ale i její zneužívání k obstrukcím,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle komory přitom nejde o realitní bublinu, ale o reálný nedostatek nových bytů na trhu.
Zásadní nepoměr mezi podanými žádostmi a vydanými stavebními povoleními podle něj vzniká kvůli prodlení oproti zákonným lhůtám na každé úrovni povolovacích procesů (stanoviska, EIA, územní rozhodování, stavební povolení) a dále v řadě odvolacích, přezkumných a soudních řízení. Právě vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení podle studie naznačují trend dostupnosti bydlení v dalších letech. „A zde se Praha fatálně propadá. V roce 2000 bylo v hlavním městě vydáno více než osm tisíc stavebních povolení pro byty, zatímco v roce 2017 odhadujeme jejich počet jen kolem dvou tisíc. A to přesto, že se zvyšuje počet nových žádostí,“ dodal analytik Deloitte Michal Melč.
Nový byt není pro každého
Podle analýzy IPR je ale značná dynamika růstu cen nových bytů primárně zapříčiněna vysokou úrovní poptávky, která vychází z příznivých makroekonomických podmínek. Až sekundárně je na vině nízký počet volných nových bytů. Ceny bytů ovšem rostou rychleji než mzdy.
„V posledních dvou až třech letech se finanční dostupnost nových bytů v Praze zhoršuje. Nárůst cen bytů je dynamičtější oproti růstu průměrných hrubých mezd a v roce 2017 bylo nutné na koupi průměrně drahého nového bytu o výměře 70 m2 vynaložit 11,8 průměrných ročních hrubých mezd. Obdobně nízká finanční dostupnost nových bytů byla naposledy zaznamenána před rokem 2009,“ píše se v dokumentu.
Analýza je nicméně zaměřena na segment nových bytů. Významnou část nabídky bytů v české metropoli tvoří stále starší byty. I těch je ale méně. Při srovnání s rokem 2009, kdy lidé zaplatili za byt přibližně stejně jako dnes, je jich 4,5krát méně. V září 2017 bylo podle analýzy na portálu www.sreality.cz nabízeno k prodeji celkem 3 425. V září 2009 to bylo 16 292 starších bytů.
