Stanjura za to nemůže

KOMENTÁŘ

Stanjura za to nemůže
Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun.

 

Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná, odpovědnost za velký schodek, jehož jádrem je schodek strukturální, nese celá tato politická garnitura, jejíž byli Piráti ještě před rokem ochotnou součástí. Ivan Bartoš má zcela pravdu, když navrhuje šetřit na dotacích pro velké firmy, ale dokud vládli v rámci pětikoalice i oni, Stanjura takové škrty navrhoval – a byl vesměs sám v poušti.

Stejně tak málokdo z dnešních kritiků Stanjury zpochybňoval vojáckou notu vlády, přehnaný výrok premiéra Petra Fialy po napadení Ukrajiny Ruskem, že i my jsme ve válce. Z takové generální linie pak ale logicky vyplývají další kroky, především zbrojení na sílu. Ministr financí ten růst schodku kromě počáteční investice do přípravy pátého reaktoru v Dukovanech odůvodňuje vyššími výdaji na obranu – ze zákonem předepsaných dvou procent HDP na 2,3 procenta. Jedno procento je 80 miliard korun, tři desetiny procenta tedy dají 25 miliard. Politické proklamace se někdy přetavují v činy a ty ve výdaje státního rozpočtu.

Ve skutečnosti je snaha o zkrocení rozpočtu když ne úspěch, tak aspoň poloviční úspěch Fialovy vlády. Trajektorie deficitu byla v poslední fázi Babišova vládnutí nastavena na 1500, 1600 miliard korun nového dluhu pro příští volební období. Fiala se Stanjurou tento kumulovaný schodek o 200 až 300 miliard stáhli. Je to málo, ale je to jejich hlavní výkon, schytávají tu kritiku v jedné z mála oblastí, kde si ji víc zaslouží jiní.

Na úplně jinou rovinu debaty bychom se dostali, kdyby se někdo odvážil od základů zpochybnit strmý růst výdajů na armádu (to i politici z ANO dělají jen částečně nebo nepřímo). Nebo kdyby měl odvahu oznámit, že ve školství pojídá velkou část peněz obří, neubržděná inkluze. A že hospodářský růst, který je za celou dobu Fialovy vlády trestuhodně chudokrevný, podvazují ceny energie, které jsou zase výsledkem unijních zákonů a nařízení (pravda, částečně dotažených za českého předsednictví). Být jako ďas v rozpočtové disciplíně, honit ministra financí uličkou hanby je relikt z let, kdy ministři financí čelili jen kolegům ministrům ve vládě, a ne těmto nadnárodním trendům.

×

Podobné články