Zákaz setkávání a další omezení. Na vládní opatření míří k Nejvyššímu správnímu soudu 22 žalob

Na plošné restrikce, které nastavila vláda premiéra Andreje Babiše, míří k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) hned 22 žalob. Pro Echo24 o tom informovala tisková mluvčí NSS Sylva Dostálová. Největším trnem v oku odborníků i laiků je především zákaz setkávání dvou a více osob najednou ve veřejném prostoru. Tyto žaloby jsou navíc pro NSS prioritou a rozhodne o nich co nejdříve.

V oblasti řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, k jehož projednání je Nejvyšší správní soud příslušný jako soud prvního stupně obdržel v tuto chvíli více než dvě desítky podnětů. „V tomto rejstříku je k dnešnímu dni 22 návrhů, ve kterých probíhá řízení. Tuto agendu vyřizuje soud v přednostním režimu,“ uvedla pro Echo24 Dostálová.

Mimořádné vládní opatření „k ochraně obyvatelstva před dalším šíření onemocnění covid-19“ je nyní v aktuálním znění v platnosti od 12. dubna. Odborníci za problematický považují především bod 16, v němž se zakazují spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, oslavy a jiné veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, s účastí přesahující ve stejný čas 2 osoby. Výjimku mají svatby a pohřby, kde může být maximálně 15 osob.

K případu se vyjádřila mimo jiné také Česká advokátní komora, která uvádí, že opatření je špatně formulováno a není zcela jasné, čeho se týká. „Domníváme se, že toto nelze ztotožnit s jakýmkoliv volným pohybem fyzických osob a jejich setkávání, resp. nelze každé setkávání osob nazvat soukromou akcí a nelze tímto diskutovaným mimořádným opatřením takovéto setkávání omezit,“ uvádí ČAK. „Omezení svobody pohybu osob či pobytu ve vymezeném prostoru je omezením základních práv a svobod, které je přípustné za trvání nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu,“ píše ČAK ve svém vyjádření s tím, že dané opatření od počátku vyvolává pochyby o jeho zákonnosti.

⚠️@CAK_cz k omezení setkání více než dvou lidí: Nelze akceptovat, aby daná nařízení vznikla postupem, který již od počátku vyvolává pochybnosti samotné zákonnosti. Kroky @ZdravkoOnline mohou nabývat charakteru obcházení účelu a smyslu zákona. Podrobně: https://t.co/b6Dq33hypY

— ČAK (@CAK_cz) April 15, 2021

Policie už dříve pro server Novinky.cz uvedla, že se opatření ministerstva váže „pouze k hromadným akcím.“ „Pohyb osob na ulici, náhodná či neorganizovaná setkání nelze tímto opatřením pokrýt,“ uvedla policie s tím, že nebude své síly ani svou kontrolní činnost orientovat tímto směrem.

Soudy opatření řeší opakovaně

Nejedná se zdaleka o první žaloby, které na vládní opatření míří. Pražský městský soud například zrušil s účinností od 27. dubna loňského roku čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle soudu byla nezákonná.

Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud uvedl, že vláda je měla vydávat podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil. Soudní senát vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Právě NSS letos 26. února tento rozsudek zrušil.

Pražský městský soud letos v dubnu, tedy o necelý rok později, zrušil také nezákonnou část opatření ministerstva zdravotnictví, která po českých občanech paušálně žádá před návratem ze zahraničí do vlasti negativní test na covid-19. Rozsudek je účinný od 5. dubna.

NSS tento týden vyhověl návrhu na zrušení opatření spočívajícího v testování zaměstnanců firem na covid-19. Bylo v rozporu se zákonem, uvedl předseda senátu Petr Mikeš. Opatření už ale v té době nebylo platné, už dřív ho nahradilo jiné. Návrh na zrušení podaly odbory výrobce léčiv Teva Czech Industries a zaměstnankyně Dagmar Bílá. Před týdnem u soudu neuspěl dělník z automobilového průmyslu, jehož návrh soud zamítl.

Nynější návrh na zrušení směřoval na povinnost zaměstnanců opustit v případě pozitivního testu pracoviště, kontaktovat lékaře a hygienickou stanici. Směřoval ale také na vedení evidence výsledků testů zaměstnavateli.

Navrhovatelé se snažili poukázat na nesmyslnost testování jednou týdně, přičemž by denní testování podle nich přineslo velké náklady pro zaměstnavatele, které by se odrazily i u zaměstnanců. Opatření vytýkali, že nemluví o tom, že by měl zaměstnanec v případě pozitivního testu opustit pracoviště, informovat lékaře a hygieniky a že tam není zmíněná povinnost zaměstnavatele vést evidenci testů. „Máme za to, že opatření není vydané na základě zákonného zmocnění,“ uvedl v závěrečné řeči advokát navrhovatelů David Zahumenský.