Mluv s ním. Jak číst rodící se vztah Miloše Zemana a Ivana Bartoše

Když jsme s někým okolnostmi nuceni dělat obchod, zpravidla neřešíme, jestli je protistrana ztělesněním našeho morálního nebo estetického ideálu. Víme, že musíme v rámci možností najít nějakou vzájemnou důvěru. Pochopit zájmy toho druhého a vytvořit si pro obě strany výhodný a přijatelný modus operandi. Aby se dalo dosáhnout stavu vítěz–vítěz. Snáz se takový obchod dělá, když víte, co chcete, a jen pozičně nereagujete na protihráče.

Přesně v této logice je potřeba číst rodící se politický vztah mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou podle průzkumů aktuálně nejsilnějšího politického uskupení K2 (Piráti–STAN) Ivanem Bartošem. Ten je po Andreji Babišovi, který zachází na prezidentské audience v roli premiéra, u Zemana nejčastějším návštěvníkem. Objednává se tam sám. S vlastní agendou a předem avizuje, že ji chce s prezidentem probrat.

Je to přípravka, soustředění na kohabitaci po volbách. Miloš Zeman se ale zároveň stává i součástí volební kampaně koalice K2. Pozice jsou zatím vymezeny daleko od sebe. Takže se lze jen přibližovat. Miloš Zeman si dává záležet, aby některé své presumptivní kroky ohlašoval s předstihem. Nedělá to proto, že by propásl příležitosti mlčet. Dělá to záměrně. Snaží se už tím výrokem ovlivnit kroky a rozhodování protihráčů. A od některých kroků je odradit. Klasický příklad: Zeman opakovaně ohlašuje, že i kdyby byla kabinetu Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, nechá ho dovládnout v demisi. Takže ti, kdo by měli ambici i dost hlasů na to, Babišovu vládu skutečně složit, se zbrzdí v rozletu. Řeknou si: Zeman ho stejně bude držet v demisi. Tak proč se snažit. Takže se žádné hlasování o nedůvěře ani nerozpoutá. Komu se do toho příliš nechce, alibisticky si řekne: Nemá to cenu. Protože Zeman.

Před podobnou prezidentovu kočkovací hru je postaven Ivan Bartoš.

Celý text si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo.