Proxy války 21. století

Velké mocnosti spolu dlouho vedly války napřímo, ale jak ničivost zbraní rostla, stávaly se takové přímé konflikty příliš nebezpečnými. Vynález atomové bomby byl pak tím posledním faktorem, který převážil poměry k opatrnosti. Novou variantou války se stala válka studená, sice nepříjemná, ale daleko míň destruktivní. Alternativy v podobě zničení celé planety, nebo aspoň všech válčících stran se vůdcové znepřátelených bloků začali bát natolik, že přímý konvenční konflikt už nadále nechtěli riskovat.

Místo toho se jednotlivé velmoci zapojovaly do menších válek na celé planetě – Korea, Vietnam, Angola, Afghánistán, Izrael – buď jednotlivě, nebo aspoň dodávkami zbraní a informací pro znepřátelené strany. Bojoval-li jeden západními zbraněmi, mohl druhý počítat téměř najisto s dodávkou zbraní sovětských a naopak. Tomu se začalo anglicky říkat „proxy“ války a šlo o jeden ze způsobů, jak si vyzkoušet nově vyvinuté zbraně v akci. (Také to byly finanční černé díry, ale to už je jiné téma. Válka požírá hmotné hodnoty takříkajíc z definice.)