Babiš vyvolal run na nemocnice
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PAVEL CESTUJE
Český prezident Petr Pavel dnes večer vyrazí na téměř dvoutýdenní cestu po Austrálii a Novém Zélandu. Na prezidentské úrovni se podobná návštěva koná po téměř ...
Kdo sleduje v posledních dnech pozorně veřejná vystoupení Andreje Babiše a Romana Prymuly, má dojem, že se ocitl v apokalypse. Že vláda ani náhodou nemá situaci pod kontrolou. Že nebude schopná zaručit, že kapacita zdravotnictví „nepřeteče“ nekontrolovaným šířením viru. Do toho nás uvrhla vláda svou neschopností vybudovat systém trasování, vyhledávání a testování kontaktů infikovaných. Ve středu se lidé na tiskové konferenci poté, co vláda vyhlásila vypnutí země v jarním stylu, dozvěděli, že jedním z důvodů, proč to udělala, bylo masivní rozšíření nákazy mezi rizikové skupiny. Právě z nich se bohužel rekrutuje drtivá většina těch, kdo skončí v nemocnicích ve vážném stavu.
Od jara je zřejmé, že přehlcení nemocnic a kolapsu zdravotnictví se dá zabránit jen dvěma velmi systematickými a logistickými kroky. Masivním a přesně cíleným testováním především v okolí rizikových lidí, které čínský viru skutečně vážně ohrožuje. A velmi přesně cílenou ochranou těchto skupin, která jim ale zároveň dovolí co nejnormálněji žít. A to znamená zase testování. U těch, kdo se s rizikovými setkávají takřka permanentně. To totálně selhalo. Jinak se nedá vysvětlit, že se virus znovu dostal do domovů důchodců a různých sociálních ústavů, jak přiznal na vypínací tiskové konferenci Roman Prymula. Dostat se tam mohl jen tak, že ho tam přinesli zaměstnanci nebo návštěvy. Jak je možné, že lidé, kteří tam pracují a chodí, nejsou takřka denně testováni? Vidíme, že všechny ty řeči o ochraně zranitelných a rizikových byly jen prázdné fráze. Nebo přímo lži. Vláda Andreje Babiše žádný funkční systém ochrany rizikových skupin nevytvořila. Jak v domovech důchodců, tak přímo v rodinách, kde ti rizikoví lidé žijí.
Ti rizikoví se dají přesně vytipovat. Praktický lékař to zvládne za chvíli. V rozhovoru pro Reflex Roman Prymula nedávno řekl, že podle něho jich jsou dva miliony. Na jaře prý přemýšlel o jejich přímé ochraně, ale pak to vzdal, protože to nepovažoval za realizovatelné.
Včera jsme se stali světovou koronavirovou jedničkou. Máme nejvíc nákaz na počet obyvatel. Za námi jsou mnohé nesrovnatelně chudší země. Máme zároveň nejvyšší procento pozitivních testů. To ukazuje, že těch nakažených je násobně víc.
Andrej Babiš se stokrát může vymlouvat, jak je na tom špatně celá Evropa. Ale u nás je situace násobně horší. I v porovnání s druhou Belgií, která má o 57 procent nákaz méně.
To, že se to nejvíc rozšířilo tady, není žádná přírodní danost. To je vysvědčení, že vláda Andreje Babiše nedostala virus pod kontrolu. Na rozdíl od jiných zemí. Problém by nebyl samotný počet nakažených, kdyby mezi nimi nebyli lidé z ohrožených skupin. Bez nich by se nemocnice neplnily. Ony se plní právě jimi.
Andrej Babiš nedokáže říct, jak přesně tu situaci pod kontrolu dostane. Lidé neslyšeli jedinou větu typu Můžu vám zaručit, že to zdravotnictví zvládne. Máme plán.
Místo toho se na ně z veřejného prostoru hrnou známky apokalypsy. Obrázky, jak se staví polní nemocnice v Letňanech. Žádosti o mezinárodní humanitární pomoc. Děsivé statistiky příštích mrtvých z dílny parazitologa Flegra. V takové situaci nemůže nikoho překvapit, že ti, kdo už jsou nakažení a cítí se ohroženi, zahájí run na nemocnice. Snaží se do nich dostat, dokud je místo. V čase takového chaosu, který Babiš vytváří, a katastrofického tónu médií je to vlastně racionální chování. Nedostatkový statek si snažím obstarat, dokud je. Je to stejné jako u runu na banky. Když jim nevěřím a bojím se o jejich budoucnost, okamžitě běžím a jdu si vybrat peníze. Proto si všichni dávají velký pozor na svá slova, aby run na banky nespustili.
Andrej Babiš si na svá slova ani náhodou pozor nedává. Takže spustil run na nemocnice. Ten vyčerpává už tak stále vyčerpanější systém. Záchranky si stěžují, že jim volá stále více lidí s pozitivními testy. Nemají často žádné příznaky nebo jen velmi mírné. Chtějí ale místo v nemocnici, dokud je. Aby na ně nezbyly Letňany nebo nic.
Jak daleko nechají ostatní politici ještě Andreje Babiše v jeho neschopnosti a chaosu zajít, než tu zemi úplně zruinuje? Oblíbená fráze, že si má vyžrat to, co napáchal, je dnes nebezpečným alibismem. Zvlášť třeba od šéfa Pirátů Ivana Bartoše, který deklaruje ambici být příštím premiérem.
Každý, kdo s otevřenýma očima sleduje, co se děje, vidí, že Andrej Babiš nás z tohoto marasmu dostat nemůže. Lhal, selhal, není schopen to řešit. Každý zodpovědný politik už by měl dnes přemýšlet o krizové vládě napříč politickým spektrem, která tady dokáže postavit systém testování, chránit ohrožené, zajistit kapacitu nemocnic a přivést zemi k volbám příští rok na podzim. A hledat cestu, jak o ní začít jednat s prezidentem Milošem Zemanem.
Nevyžírá si to totiž Andrej Babiš, ale všichni občané. Nejvíc ti opravdu ohrožení. Zdravotně i ekonomicky.
POLITICKÉ PREFERENCE
OSLAVY 17. LISTOPADU 1989