Je to veto, není to veto. Piráti žádají prezidenta, aby upřesnil své formulace a zabránil tak zmatkům

Miloš Zeman podle Pirátů nejspíš omylem vetoval daňový balíček. Prezident totiž v dopise, který poslal předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) píše, že zákon vrací k dalšímu opatření. Právě tato formulace prý může zákon zpochybnit. Ministerstvo financí ale ubezpečuje, že zákon vyjde 31. prosince ve sbírce zákonů. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček večer pak na twitteru napsal, že prezident daňový balíček nevetoval.

Podle oficiálních informací prezident Miloš Zeman nepodepsal daňový balíček, který ruší například superhrubou mzdu nebo počítá se sazbami daně z příjmu 15 a 23 procent, ale zákon by měl i tak nabýt účinnosti. Kvůli závěrečné větě je však kolem dopisu plno spekulací. "Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření," uzavírá Zeman dopis. Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš uvedl, že požádal prezidenta prostřednictvím předsedy poslanecké Sněmovny, aby svou formulaci upřesnil. "Právníci nám potvrdili, že ta formulace je sporná a apelujeme na prezidenta, aby se důsledně držel legislativy. K Ústavnímu soudu ale kvůli tomu nepůjdeme, chceme, aby se zabránilo zmatku pro občany a firmy a hlavně, aby nový zákon nebyl zpochybňován, uvedl pro Echo24.cz Ivan Bartoš.

Předseda Pirátů tak upřesnil nejasnosti z úterního večera. Podle zprávy ČTK, která se odvolávala na server Info.cz, měl Bartoš sdělit, "že podle textu dopisu a formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval, takže se k němu Sněmovna bude muset sejit." Dále ČTK přinesla citaci Bartoše, zveřejněnou serverem Info.cz: "Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu."

V úterý se k věci vyjadřoval na Twitteru také pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. "Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad," napsal Ferjenčík.

V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat Sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.

Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad.

— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) December 29, 2020

Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. Informaci ČTK potvrdil Vondráček i ministerstvo financí. "Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021," sdělilo na dotaz ministerstvo financí.

Senátoři z klubu Starostů, na rozdíl od koaličních Pirátů, jsou připraveni u Ústavního soudu způsob přijetí daňového balíčku napadnout. Učiní tak v případě, pokud soubor daňových změn bude vyhlášen ve Sbírce zákonů bez opětovného projednání Sněmovnou a potvrdí se oprávněnost pochybností o správnosti postupu prezidenta Miloše Zemana v této věci. ČTK to ve středu, tedy den před zveřejněním zákona, oznámil mluvčí klubu Jan Doležálek.

Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání, či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může "prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu".

Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

"Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti," stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.

Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.

Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.

"Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021," uvedlo ministerstvo financí.