Opatření nejsou dostatečná, způsobí to jen další vlnu, varuje epidemiolog Maďar

Epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar považuje nová protiepidemická opatření, která v pondělí vstoupí v platnost, za nedostatečná. Podle něj nepovedou k tomu, aby za tři týdny přírůstky nakažených klesly na hodnotu 1000 až 2000 nakažených denně, při nichž by bylo možné relativně bezpečně rozvolňovat, sdělil Maďar. Poukazuje přitom na provoz průmyslových podniků. Vláda zvažuje povinné testování zavést teprve v řádu dnů či týdnů.

„V zájmu zachování průmyslu ta nová opatření nejsou dostatečná na to, aby za tři týdny stáhly počty nakažených na úroveň 1000 až 2000, kdy by už šlo relativně bezpečně rozvolnit se stíhajícím trasováním,“ uvedl Maďar.

Dodal, že pokud nová opatření budou stačit jen na pokles okolo 4000 až 5000 nakažených a následně se po třech týdnech uvolní některá karanténní opatření, způsobí to jen další vlnu a situace se bude opakovat.

Obdobný názor má i biochemik Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie 3. LF UK v Praze. Vyčítá vládě, že neomezila práci v průmyslových podnicích. „Opatření, jak jsou nastavena, nám pomohou pouze k tomu, abychom zůstali tam, kde jsme,“ řekl Trnka pro Českou televizi. Zmínil premiérova slova, že pokud lidé nebudou dodržovat opatření, skončíme jako v italském Bergamu. Podle Trnky se řítíme do obdobného stavu vzhledem k tomu, že podniky zůstávají otevřené a zatím se v nich příliš netestuje.

Vláda chce povinně testovat ve velkých firmách

Vláda v pondělí projedná návrh, podle kterého by firmy s více než 250 zaměstnanci od 5. března musely povinně testovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Firmám, které nebudou po zavedení povinnosti testovat, by mohla hrozit pokuta až 500 000 korun, uvedl premiér. Pro firmy s 50 až 250 pracovníky má povinnost platit od 12. března, uvedla večer Česká televize (ČT) s odvoláním na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO).

„Je nějaký návrh, který se může změnit, že pro firmy od 250 zaměstnanců víc od 5. března to bude povinné,“ řekl Babiš. Pokud by bylo dostatek testů, bylo by podle premiéra možné zavést povinnost okamžitě. Firmy, které nebudou plnit podmínky, tedy nošení ochranných pomůcek a testování, by podle Babiše měly být zavřené. Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění firmám přispívat na čtyři antigenní testy dohromady maximálně 240 korun měsíčně na zaměstnance.

Pro firmy pod 50 zaměstnanců ministerstvo průmyslu a obchodu povinné testování zavádět zatím nechce. „Není vyloučeno, že bychom i u těch nejmenších firem zavedli povinné (testování), ale zatím s tím nepočítáme,“ řekl Havlíček v ČT. „Podle mého názoru by měli testovat všichni, i ti nejmenší,“ řekl ale televizi Babiš. Zaměstnancům má za netestování hrozit pokuta 50.000 korun, dodal.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic vláda od pondělí na tři týdny zpřísní pravidla pro volný pohyb lidí. Budou muset zůstávat ve svém okresu, platit ale budou výjimky pro cesty do práce, k lékaři nebo na úřad. Zavřou se školky i zbývající otevřené školy a také další obchody.

Kritiku ale vzbudily jen mírné restrikce v průmyslu, na což poukázali odboráři, ministr školství Robert Plaga (ANO) nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zůstanou průmyslové firmy od pondělí bez nových restrikcí. Spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné. Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění přispívat 60 korun na test, maximální nárok bude na čtyři testy měsíčně na zaměstnance.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že podle návrhu, který v pondělí projedná vláda, by firmy s více než 250 zaměstnanci musely povinně testovat od pátku 5. března. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že než začne povinné testování ve firmách, vláda by měla průmysl omezit. Už v sobotu předsednictvo ČSSD pověřilo své ministry, aby prosadili uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu.