Opatrný Lukašenko. Podporuje Rusko, ale balancuje mezi Putinem a vlastními zájmy

Zatímco Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci, běloruský vůdce Alexandr Lukašenko si opět ukradl trochu pozornosti vyhlášením stavu pohotovosti u všech bezpečnostních složek. A mluví také o nastolení větší disciplíny ve společnosti. Podle agentury DPA se tím připravuje na vyhlášení válečného stavu. O tom, že by skutečně vyslal svou armádu na Ukrajinu, však dosud panují spíše pochybnosti.

„Pokud je nutné uvést nějakou vojenskou složku do pohotovosti podle válečných norem, pak to musíme udělat,“ uvedl Lukašenko podle agentury BelTA s tím, že situace v regionu je „velmi vážná“. Na Ukrajině se podle něj formují jednotky, které chtějí svrhnout běloruský režim a připojit zemi k NATO. Lukašenko také řekl, že má být urychleně vytvořena běloruská domobrana.

Bělorusko je dosud nejsilnějším podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž Lukašenko dal ruským silám k dispozici běloruské území pro ozbrojené útoky vůči svému sousedovi. Běloruská armáda rovněž pravidelně pořádá cvičení na hranicích s Ukrajinou. Tím však podpora spíše končí a Lukašenko se tak dosud snažil balancovat mezi loajalitou k Putinovi a vlastními zájmy. Naposledy přišel s velmi ostrou rétorikou běloruský vůdce při letní blokádě dodávek do ruské exklávy Kaliningradu. I nyní však přetrvávají důvody, kvůli kterým je možné zapojení běloruské armády diskutabilní.

Běloruská armáda má podle odhadů a dat analytických serverů k dispozici přes 400 tisíc vojáků, z čehož však aktivní složky čítají jen mezi 40 až 60 tisíci mužů, zbytek pak tvoří zálohy. „Běloruská armáda je určitě ještě víc než ta ruská závislá na brancích. Mají samozřejmě od Ruska nějaké pokročilé zbraně, případně svoje, ale nejsou na nějaké extra špičkové úrovni,“ popsal dříve stav běloruské armády deníku Echo24 vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr.

Nejde sice o nezanedbatelné počty, problémem byla však v průběhu války morálka uvnitř armády. Už na počátku konfliktu, kdy Lukašenko vyhrožoval Ukrajině rychlým procesem v „mlýnku na maso“ se ukázalo, že situace mezi vojáky není válce zrovna nakloněná. Alespoň podle tehdejších zpráv od běloruské opozice i Ukrajinců se měla tehdy minimálně část běloruských jednotek začít příčit možnému zapojení do války, běloruské „vyčkávání“ pak korunovalo i několik sabotáží proti přepravě techniky přes běloruskou železnici.

Dalším problémem pro běloruského vůdce pak zůstává odpor samotných Bělorusů. Jak naznačují dlouhodobě průzkumy londýnského think-tanku Chatham House, podpora pro zapojení se přímo do ruské agrese na Ukrajině zůstává v Bělorusku ve značné menšině. Podle srpnového průzkumu chce zapojení běloruské armády do konfliktu jen pět procent Bělorusů, zatímco dvě procenta by se naopak přidala na stranu Ukrajiny. Sedmdesát procent Bělorusů však ukazuje k zapojení do konfliktu odmítavý postoj, upozornil americký The Washington Post.

Navíc uplynuly teprve dva roky od masových protestů v ulicích, které vyvolalo Lukašenkovo „drtivé“ znovuzvolení ve volbách. Za zfalšované je kromě běloruské opozice označila i řada států i Evropská unie. Protesty tehdy policie brutálně potlačila a zatkla desetitisíce lidí i opoziční vůdce. Lukašenko nakonec na jedné z červnových porad s hodnostáři pohrozil, že pokud by se nepoučili z nepokojů v roce 2020 a v zemi se zopakoval „ukrajinský scénář“, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě oni.

Osmašedesátiletý autoritářský vládce v úterý vzkázal, že běloruské společnosti „chybí disciplína“. „Musíme zmobilizovat všechny vládní orgány, aby v zemi zavedly disciplínu a pořádek,“ řekl Lukašenko na setkání se šéfem běloruské bezpečnostní rady Aljaksandrem Valfovičem.