Osudové chvíle Československa. Dramata státu obrazem. Podívejte se

Samostatný československý stát, oficiálně vyhlášený 28. října 1918, vznikl v samém závěru krvavé 1. světové války a během sta let, která od té doby uplynula, prošel řadou dramatických historických zvratů. Jejich očitým svědkem byla fotografie.

Výstava pořádaná 5. října až 11. listopadu 2018 na Staroměstské radnici v Praze se k tomuto výročí zaměřuje na „osudové chvíle“ těchto sta let. Jejím cílem není na množství dokumentačních záběrů události mapovat, ale naopak: v působivé obrazové metafoře – prostřednictvím skladby emocionálně silných autorských a tematických celků koncentrovaných na klíčové dějinné jevy – příběh dramatického století vyprávět.

Na tomto příběhu se podílejí práce předních fotografů, ale i těch, které budou pro veřejnost překvapivým objevem. Výstava obsahuje následující části, které jsou výběrem z unikátních, po řadu let shromažďovaných kolekcí:

Svědectví o První světové válce, které přináší její přímý účastník, donedávna „neznámý vojín a fotograf“ – Jindřich Bišický.

Mobilizaci r. 1938 na protest proti Mnichovské dohodě, stejně jako léta působení československé vlády v exilu, jak je fotografoval donedávna rovněž neznámý fotograf Erich Auerbach.

Okupace Československa německými nacisty r. 1939, jak ji výjimečně působivým způsobem zachytil Ladislav Sitenský. Stejně jako později československý západní odboj, konkrétně život příslušníků čs. letky bojujících v britském Královském letectvu.

Silně prožité osobní svědectví o československém východním odboji nám na svých negativech překvapivě zanechal sám kapitán Otakar Jaroš, čítankový hrdina bitvy u Sokolova, ve které padl. Jarošovy negativy ležely léta zcela nepovšimnuty v soukromých rukách.

Ročník 21 je název ve světě ojedinělého fotografického souboru, jehož autorem je Zdeněk Tmej – věnovaného životu mladých lidí narozených v r. 1921 a donucených pracovat v tzv. totálním nasazení pro Německou říši.

Rok 1945 očima fotografů je obrazovým svědectvím o konci 2. světové války a osvobození Československa v podání takových fotografických es, jakými byli Tibor Honty, Václav Chochola, Karel Ludwig, Sláva Štochl, Jiří Jeníček, František Illek, Josef Zeman, Miroslav Hák a další. Včetně neznámého svědectví o transportech vězňů vracejících se po strastiplných letech v nacistických koncentračních lágrech domů v podání téměř neznámého fotografa, jímž je Vladimír Fyman.

Rok 1968 očima fotografů je obrazová kolekce věnovaná další okupaci Československa, tentokrát vojsky Sovětského svazu a zemí Varšavské smlouvy, která ukončila československý pokus o „socialismus s lidskou tváří“. Jejími autory jsou Oldřich Škácha, Miloň Novotný, Jiří Stivín, Daniela Sýkorová, Antonín Nový a další.

Československý disent – obrazové svědectví o prostředí disentu a undergroundu v období normalizace, které nastoupilo po krachu tzv. Pražského jara, jak je zaznamenali fotografové Oldřich Škácha, Ivan Kyncl, Jan Ságl.

Normalizace – absurdity života mezi jeho oficiální a neoficiální tváří zachytili s typicky českým smyslem pro humor a ironii fotografové Jindřich Štreit, Ivo Loos, Dana Kyndrová.

Rok 1989 očima fotografů je výběr prací z jedinečné kolekce, která v minulých letech prošla světem. Má tři části. První, nazvaná Preludium, zahrnuje svědectví o prvních masových, surově potlačovaných demonstracích, které předcházely Listopadu 89. Druhá, nazvaná Německý exodus, zachycuje hromadný útěk východních Němců přes Prahu do Západního Německa. A konečně třetí část je věnována dramatickým událostem Sametové revoluce, v jejímž závěru Československo nabylo opět demokracie. Autory této kolekce je řada autorských osobností: Jan Šibík, Radek Bajgar, Jaroslav Kučera, Jaroslav Kořán, Karel Cudlín, Josef Ptáček, Jan Jindra, Roman Sejkot, Jan Šilpoch, Jiří Všetečka, Petr Zhoř a další.

Havel Story je kulminujícím souborem příběhu, který výstava vypráví. Zahrnuje svědectví řady fotografů o fascinující dráze Václava Havla od role disidenta po roli československého a poté českého prezidenta.

Záběry dalších dvou polistopadových českých prezidentů, Václava Klause a Miloše Zemana, tvoří závěr příběhu. Závěr doširoka otevřený interpretaci.

Výstava Osudové chvíle Československa – Obrazový příběh století je unikátním dílem vytvořeným z unikátních kolekcí. Je určena nejširší divácké veřejnosti domácí i zahraniční. Vyznačuje se přísně sledovanou obrazovou kvalitou a diváckou sdělností. Počítá nejen s návštěvností lidí všech věkových kategorií, včetně hromadných školních výprav, ale i doprovodným programem, zahrnujícím komentované prohlídky, vědomostní soutěž pro školy i vystoupení historiků a publicistů. Výstava obsahuje 300 fotografií od 51 autorů. K výstavě je vydána stejnojmenná obrazová publikace – 256 stran, 216 fotografií, životopisná data 51 zúčastněných fotografů.