Čech, který měnil Evropu, perverzní dotace a americká zkušenost Hany Vagnerové

Z titulní stránky nového čísla Týdeníku Echo se dívá tvář jedné z nejvýraznějších postav českých dějin. Po Albrechtovi z Valdštejna zbyl v Praze palác s přilehlou zahradou. A co ještě? Za filmovým festivalem v Karlových Varech se ohlíží Ondřej Štindl, jeho tradiční účastník a glosátor. Filmu se zčásti věnuje i rozhovor Jiřího Peňáse s herečkou Hanou Vagnerovou. Lenka Zlámalová píše o „perverzních dotacích“, Daniel Kaiser si všímá vzestupu Zelených v Německu a Martin Weiss se  pozastavuje nad důsledky dobře míněných „pokusů o všenápravu“.

„Slavnou divadelní trilogii Wallenstein dokončil Friedrich Schiller před 220 lety a od té doby je hrdina Wallenstein považován za jednoho z největších Němců. Jen tragický osud zabránil, aby počátkem sedmnáctého století sjednotil Německo a ochránil ho před dvěma stoletími úpadku. Wallenstein se ovšem narodil v Heřmanicích u Jaroměře jako Albrecht z Valdštejna a patří spolu s Přemyslem Otakarem II. a Karlem IV. ke třem velikánům, o kterých se dá říci, že byli Češi a že řídili osud Evropy.“ Těmito slovy uvádí Petr Holub svůj článek nazvaný Zrádce Valdštejn, hrdina Wallenstein. A dospívá k závěru: „Velcí muži, kteří přežívají jako ideály, mají velký význam pro svět a pro své národy, neboť obecně udržují vysoké měřítko a pomáhají vzchopit se z dočasného ponížení, napsal historik Burckhardt. Jeho méně známý německý kolega Peter Faber citaci vztáhl na Valdštejna. Češi se o možnost využívat Valdštejnův vzor prozatím připravili.“

„Andrej Babiš a jeho dotační příběh jsou jen nejzvrácenější ze zvrácených. Perverzní je celý systém, kdy stát z peněz daňových poplatníků rozdává dotace soukromým firmám. I na každou dotaci, která jde z evropského rozpočtu, se musí přispět i z českého státního rozpočtu. Dotace ze své podstaty ničí hodnoty, které společnost táhnou k prosperitě. Konkurenci, podnikavost. Vedou k plýtvání lidským kapitálem a tvořivostí. Směřují ji špatným a neproduktivním směrem. Zvyšují hospodářskou kriminalitu. Na světě není země, která by se díky dotacím stala bohatou. Je dost těch, kde dotace přispěly ke společenské destrukci. Fungují ale jako droga, politici se bojí je firmám a lidem sebrat,“ říká Lenka Zlámalová v analýze Co všechno ničí perverzní dotace.

„Je jasné, že eugenika se vrátila nepozorovaně, zadními dveřmi. Dá se namítnout, že tentokrát není nařízena státem, ale úplně dobrovolné rozhodnutí to také není. Množí se důkazy o tom, že doktoři potraty postižených dětí často doporučují. Boj o to, že každý je hoden života, evidentně nekončí,“ tvrdí Ondřej Šmigol v eseji Nehodni života?, v němž připomíná i nacistické snahy „vyšlechtit“ lidský druh.

Týdeník Echo si můžete objednat ZDE.