Antidiskriminační zákon vyvolává emoce. Nahrává aktivistům a šikanuje firmy
Diskriminace naruby
NOVÉ
Jan Zatorsky
Antidiskriminační zákon vyvolává velké emoce ještě předtím, než se dostane na lavice poslanců. Největší kritika přichází od zástupců společností, kteří poukazují na změnu dokazování. Tedy že by zažalované společnosti musely prokázat svou nevinu. Sporná je také část zákona, která dovoluje podávat žaloby od neziskových organizací a aktivistů. Proti zákonu z dílny ANO, sociální demokracie a Pirátů se zřejmě postaví velká část zákonodárců.
Cílem novely je podle překladatelů zamezit diskriminaci občanů, kteří se obtížně domáhají svých práv. „V případných soudních sporech novelizace pomůže především seniorům, kteří se podle dostupných dat setkávají s diskriminací nejčastěji. Ať už kvůli nedostatku financí nebo kvůli zdravotnímu stavu, který je odrazuje od soudního řízení,“ uvádí jeden z předkladatelů František Kopřiva (Piráti).
Zákon však počítá s tím, že se za třetí osobu, která si bude například v některé firmě bude cítit diskriminovaná, může postavit neziskové organizace či různí aktivisté. To vadí zejména Hospodářské komoře či Svazu průmyslu a dopravy. „Návrh zavádí možnost tzv. veřejné žaloby, kterou by mohly podávat neziskové organizace za neurčený počet subjektů. Žalobou by se mohly domáhat jak určení, že k diskriminaci došlo (určovací žaloby), tak i že od ní má být upuštěno a že má dojít k navrácení do původního stavu (žaloby na plnění). Podle Hospodářské komory se jedná o problematické oprávnění, které by mohlo vést k zneužívání a šikanózním žalobám,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Beneš.
Hospodářská komora také dodává, že už dnes existují účinná oprávnění proti diskriminujícím, kdy může společnosti postihovat Česká obchodní inspekce, Česká národní banka, Státní úřad inspekce práce či Česká školní inspekce.
Svaz průmyslu a dopravy poukazuje na to, že je novela antidiskriminačního zákona nesystémová. Důvodem je to, že do sněmovny dorazí i novela o hromadných žalobách, která s antidiskriminačním zákonem souvisí. „V neposlední řadě Svaz průmyslu a dopravy poukazuje na ohlas ze své členské základny, že je nedostatečně odůvodněno, proč by v případech obětí diskriminace měla existovat veřejná žaloba, když neexistuje např. u obětí trestných činů, včetně tzv. obětí zvlášť zranitelných,“ uvádí připomínkový materiál.
To však vyvrací předkladatelka zákona Monika Červíčková (ANO), podle které v žádné evropské zemi, která má podobnou úpravu, nedošlo ke skokovému navýšení žalob. K novele se už v dubnu vyjádřila vláda negativně. Očekává se však, že projednání zákona vyvolá v Poslanecké sněmovně bouřlivou diskuzi.
Ne všichni poslanci ANO totiž s návrhem některých spolustraníků souhlasí. „Vidím problém v obráceném principu dokazování. Žalovaný tak musí dokázat, že něco neudělal. Problém spočívá také v tom, že za lidi mohou žaloby podávat právnické osoby, tedy neziskové organizace a aktivisté. To mi přijde jako zásadní věc a velmi problematická. Nesmí se z toho stát po vzoru Spojených států političtí aktivisté, kteří budou žalovat kde koho,“ řekl pro Echo24 Patrik Nacher (ANO).
Podle něj návrh naskakuje na progresivní vlnu, která v poslední době prostupuje společností. „Dnešní doba nahrává pseudokorektnosti, velmi se nafukují i nevinné věty a každý se cítí být diskriminován. Vadí mi to dlouhodobě a konzistentně. Příkladem mohu uvést z poslední doby případ Alaina Delona a výzva aby nedostal ocenění, protože řekl, že má rád ženy a že je chce svádět,“ řekl dále Nacher.
S návrhem nesouhlasí ani klub ODS nebo KDU-ČSL. „Jednoznačně odmítáme právně velmi diskutabilní obrácení důkazní povinnosti stejně jako možnost žalob ze strany neziskovek,“ řekl pro Echo24 předseda lidovců Marek Výborný. Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „U antidiskriminačního zákona má klub sociální demokracie volné hlasování. Osobně jsem zásadně proti. Taková norma by přinesla diskriminaci naruby,“ uvedl Jan Chvojka.
