Američané rozstříleli ruské žoldáky v Sýrii. NYT líčí detaily bitvy

Už delší dobu panují obavy z vojenského střetu mezi americkou a ruskou armádou v Sýrii, kde Spojené státy a Rusko podporují protivníky v občanské válce. Mohlo by to vést ke krvavému konfliktu obou zemí, které usilují o rozšíření svého vlivu na Blízkém východě. Jak snadno by mohla taková situace nastat, dokládá čtyřhodinová bitva, která se odehrála v únoru mezi ruskými žoldáky na východě Sýrie. Detaily o ní teď zveřejnil americký list The New York Times (NYT).

Američané z malého vojenského stanoviště na východě Sýrie se na počátku dostali do tak silné dělostřelecké palby, že museli rychle do krytů. Zaútočilo na ně zhruba 500 členů prosyrských oddílů, mezi nimi také ruští žoldáci. Na jejich straně zůstalo 200 až 300 mrtvých, na americké ani jeden.

NYT získal podrobné informace z rozhovorů a dokumentace Pentagonu. Ministerstvo americkou operaci charakterizuje jak sebeobranu proti jednotce prosyrských bojovníků.

Týden před bitvou Američané užasle sledovali stovky aut, která se přibližovala k jejich stanovišti. Až dosud se dařilo střetům bránit s pomocí horké linky mezi armádami Ruska a USA. Před bitvou byly obě zaměstnány vlastními boji na opačných březích Eufratu v provincii Dajr az-Zaur.

Američané opakovaně upozorňovali protistranu na hromadění oddílů v jejich blízkosti, ruská armáda ale tvrdila, že těm lidem nevelí. Američané marně poukazovali na to, že jejich odposlouchávací zařízení zachytilo konverzaci oddílů v ruštině. Podle americké vojenské rozvědky v oddílech bylo několik syrských vojáků a milicionářů, ale hlavně ruští žoldnéři, většinou z Vagnerovy skupiny. NYT ji charakterizuje jako sílu, kterou Kreml využívá k plnění cílů, s nimiž ruská vláda nechce být spojována.

„Ruské velení v Sýrii nás ujistilo, že to nejsou jejich lidé,“ řekl v dubnu senátorům při slyšení americký ministr obrany James Mattis. Proto dal šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Josephu Dunfordovi příkaz jednotku zničit.

V den bitvy 7. února bylo spolu s arabsko-kurdskou koalicí v malé posádce u stanice těžby plynu Conoco v Dajr az-Zauru asi 30 členů speciálních komand Rangers a Delta. Asi 30 kilometrů od nich na základně poskytující podporu zírali členové americké námořní pěchoty na své počítače a posílali kolegům v této posádce informace z bezpilotních letounů o shromažďujících se oddílech. Ve tři hodiny odpoledne zamířily tyto oddíly ke stanici Conoco, do večera čítaly 500 lidí a 27 vozidel včetně tanků a obrněnců.

Scénu sledovalo americké operační středisko v Kataru i Pentagon. Velitelé upozornili piloty letadel i pozemní jednotky, letadla v oblasti byla uvedena do pohotovosti. V Sýrii se připravila malá skupina 16 vojáků ve čtyřech automobilech opatřených protiminovým pláštěm pro případ, že by museli k zařízení společnosti Conoco.

V půl deváté večer byly tři ruské tanky s 125milimetrovými děly ve vzdálenosti 1,5 kilometru od stanice Conoco, půl hodiny po desáté začal útok prosyrské jednotky a Conoco bylo zasaženo tankovou a minometnou palbou. Američané se rozběhli do krytů. První čtvrthodinu americké velení žádalo Rusko, aby útok zastavilo. Protože neuspělo, byly vypáleny varovné výstřely a následovalo několik vln útoků amerického letectva. Nasazeny byly stíhačky Raptor F-22, útočné stroje F-15E, bombardéry B-52, bojové stroje AC-130 a vrtulníky Apache. Ze země pak útočilo námořní dělostřelectvo. Hodinu po půlnoci, kdy už dělostřelecká palba utichala, musela některá americká letadla zpět na základnu, protože jim docházela munice i palivo.

Žoldáci vystoupili z aut a postupovali dál po svých, Američané nabíjeli automaty, další vysílačkami naváděli nové bombardéry mířící k bojišti. O hodinu později útočníci začali ustupovat, Američané zastavili palbu a sledovali Syřany a žoldáky, jak sbírali z bojiště své padlé kolegy. Na americké straně byl zraněn pouze jeden ze syrských spojenců.

Rusko původně tvrdilo, že o život přišli jen čtyři občané Ruska. Sýrie přiznala, že mezi padlými je 100 syrských vojáků. Podle NYT zůstalo na bojišti 200 až 300 těl. Z popisu bitvy také vyplývá, že ruští žoldáci a jejich syrští spojenci se o masivní útok na americký vojenský post pokusili na špatně zvoleném místě. Spojené státy od invaze do Iráku v roce 2003 vylepšily výzbroj, logistiku, koordinaci i taktiku pro smíšený boj letectva a pozemních sil.

Otázkou ale zůstává, kdo byli ti ruští žoldáci a proč útočili. Americká rozvědka se domnívá, že úkolem Vagnerovy skupiny v Sýrii je získat ropná a plynová pole a ochránit je ve prospěch syrské vlády. Skupina má podíl ze zisku těchto polí. S ruskou armádou tyto oddíly spolupracují jen volně, i když jejich velitelé nedávno dostali v Kremlu ocenění a jejich bojovníci výcvik na základnách ruského ministerstva obrany.