Společnost si lehce zvyká na nesvobodu, ale s tím Ústavní soud mnoho neudělá, říká Pavel Rychetský

Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon. Rozhovor vznikal krátce před schůzí pléna, které se podle zákulisních informací chystalo zrušit platný d’Hondtův volební systém s tím, že je nespravedlivý.

Kdyby k vám přišla žaloba proti zákazu nějakého podnikání ze Senátu, za jak dlouho ji reálně můžete projednávat?

Mou úlohou tady je především organizovat práci Ústavního soudu, ať v senátech, nebo v plénu – a toto by byla záležitost pro plénum – tak, aby délka řízení byla co nejkratší. Loni vláda krizová opatření nahrazovala a rušila jinými v řádu dní, maximálně jednoho týdne. Tyto dostihy Ústavní soud, pokud chce zachovat práva všech stran sporu se vyjádřit, případně replikovat, zatím nemohl vyhrát. Ale mohu vám říct, že takový návrh určitě bude mít prioritu.

Pořadí určujete vy?

Já svolávám plénum každý týden a stanovím jeho program tak, aby u nás věci pokud možno neležely dlouho. Na druhé straně nemůžu žádnou věc zařadit na jednání pléna, dokud návrh toho rozhodnutí nezpracuje soudce zpravodaj. Soudců je patnáct a přidělování věcí jednotlivým soudcům je proces, který nikdo, ani já, nemůže ovlivnit. To má na starosti zcela neovlivnitelný algoritmus, který ajťáci vložili do počítačového systému tak, aby věci byly rovnoměrně a nahodile přidělovány jednotlivým soudcům. Na tento systém jsem upřímně hrdý, před mým příchodem k ÚS neexistoval, takže mohlo vznikat podezření, že se věci přidělují účelově. Dnes je přídělový systém člověkem neovlivnitelný. Ale občas se stane zázrak – a to říkám jako ateista –, jako kdyby zasáhla nějaká vyšší síla. Brzy po mém nástupu tento počítačový algoritmus známou kauzu Melčák, tedy kauzu předčasných voleb, přidělil profesoru Pavlu Holländerovi, který byl specialista přesně na to. Stejně tak dnes máme situaci, kdy napadený volební zákon připadl nepochybně nejlepšímu odborníkovi z našeho patnáctičlenného sboru na volební systémy (jde o soudce Jana Filipa – pozn. red.).

Když už jste nakousl ten volební zákon – komentátor Reflexu Bohumil Pečinka nedávno zmínil zákulisní informaci, podle níž jste před několika týdny vícero lidem oznámil, že po třech letech jste získal většinu nutnou pro zrušení volebního zákona. A že Ústavní soud té žalobě senátorů vyhoví, i když by tím ovlivnil letošní volby.

Pan Pečinka má bujnou fantazii a navíc nemá ani potuchy o fungování Ústavního soudu. Plénum svolávám na každé úterý a na jeho program zařazuji návrhy předložené jednotlivými soudci zpravodaji, kteří své návrhy po zpracování rozesílají všem soudcům. K živým projednávaným věcem se zásadně nevyjadřuji, ale tady mohu učinit výjimku, protože tento náš rozhovor vyjde až po jednání pléna. Ve věci návrhu skupiny senátorů na zrušení části volebního zákona nejsem soudcem zpravodajem, takže jsem těžko mohl získávat před jeho zařazením podporu, když mi obsah zpravodajského návrhu ani nemohl být znám. A k projednávání jsem jej zařadil v okamžiku, kdy byl soudcem zpravodajem rozeslán.

Celá rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku Echo od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.