Reforma financování škol se neodloží, Sněmovna návrh ODS zamítla
školství
Rozsáhlé změny ve financování regionálního školství se o deset let odkládat nebudou. Sněmovna zamítla v souladu s postojem vlády už v dnešním úvodním kole návrh ODS, který to předpokládal. Zachování nynějšího stavu placení by podle kritiků novely mohlo vést až k likvidaci škol.
Podle vládní předlohy schválené v minulém volebním období bude stát od příštího roku platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) sice navrhoval vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli finanční náročnosti roční odklad, předlohu ale stáhl. Dostal ujištění, že ministerstvo školství potřebné peníze dostane.
„Bude zafinancována ta částka, se kterou – nutno přiznat – původní rozpočet nepočítal, to znamená 11 miliard korun, která je potřeba jednak na zvýšení kvality a jednak na vyrovnání disparit v jednotlivých regionech,“ řekl novinářům Plaga. Podle něj je Babišův příslib dostatečnou zárukou, že peníze ve státní pokladně v příštích letech budou. Reforma odstartuje v lednu 2019.
Nový způsob financování je podle poslanců ODS nebezpečný kvůli tlakům na státní rozpočet, nesystémovosti a složitosti. Poslanec Václav Klaus (ODS) uvedl, že reforma byla protlačena politickou silou a už nyní se ukazuje, že přinese finanční rozvrat. Oponenti návrhu ODS, k nimž patřil i zpravodaj Ivo Vondrák (ANO), naopak tvrdili, že reforma je nutná. „Je třeba vyjednat, jak ji naplnit,“ řekl.
Návrh na zamítnutí podal předseda hnutí STAN Petr Gazdík, který soudí, že pokud by byl návrh ODS schválen, vedl by k likvidaci regionálního školství. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která změnu placení škol prosadila, mluvila o ohrožení uměleckých a speciálních škol. „Zpochybňujeme spravedlivé financování škol,“ řekla. Podle poslanců Pirátů má změna financování potenciál zlepšit školství a měla by být zavedena co nejdříve.
Pro odklad se naopak vyslovili poslanci SPD, pro revizi plánu by ale stačily podle nich nejvýše dva roky. Rovněž František Vácha mluvil za klub TOP 09 o kratší lhůtě, aby se reforma lépe připravila. Desetiletý odklad by poslanci TOP 09 podle něho nepodpořili.
Novela poslanců ODS si kladla za cíl prostřednictvím posunutí účinnosti o deset let „vyvolat vážnou odbornou a politickou debatu na toto zásadní školské téma“. Změna financování podle autorů sníží motivaci ředitelů úspěšných škol, o které mají žáci a studenti zájem.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle Klause se nyní Plaga rozhodl pro reformu „hrdinně pod politickými tlaky“ při vytváření nové vlády, o níž vyjednává ANO s ČSSD. Poslanec míní, že není jasné, kolik vlastně změna bude stát. „Když se zaváděla inkluze, tvrdili, že to bude miliarda. Teď pan ministr mluví o šesti miliardách. U reformy mluví o 11 miliardách. Nedej bože, že to bude 66 miliard,“ řekl Klaus. Nové rozdělování financí označil za „dar poloprázdným školám“.
Reforma se bude podle platného zákona týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Ministerstvo školství tehdy uvádělo, že nový systém přinese spravedlnost a zmírní administrativu.
Nyní se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů, uvádělo ministerstvo. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit.