Zeman vetoval novelu zákona o státní službě
ZEMANOVO VETO
Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne vetoval novelu zákona o státní službě z pera pětikoalice. Na Twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Prezident republiky v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět také kritizuje úpravu politických náměstků. Podle prezidenta nepatří do zákona o státní službě, když „v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku“.
Koalice prezidenta přehlasuje
O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, bude znovu hlasovat Sněmovna. Prezidentův postoj s ohledem na pohodlnou vládní většinu s největší pravděpodobností přehlasuje.
Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
K přehlasování prezidentova veta jsou ve Sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců. Je ale možné, že se opětovné projednávání novely v dolní komoře v souvislosti s kritickými postoji opozice protáhne.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Novela zároveň zruší omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky. Předkladatelé poukazují na to, že náměstek člena vlády nyní nemá významné pravomoci. V novém pojetí má představovat podle zdůvodnění „přemostění mezi politickou částí moci výkonné a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem“.
Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí.
Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikací nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.