Schillerová plánuje příští schodek přes 300 miliard. „To mě děsí,“ říká Zamrazilová

Plány ministryně financí Aleny Schillerové sestavit státní rozpočet se schodkem vyšším než 300 miliardy vyvolává mezi odborníky zděšení. Důvodem je, že by se podle nich mělo jednat o daleko nižší číslo, aby nedošlo k zbytečnému zadlužování a tím hrozbě zhoršeného ratingu. „Neumím si představit, jak by bylo možné za těchto okolností ospravedlnit schodek v takové výši,“ řekla pro Echo24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Vláda Andreje Babiše v minulém roce mohla operovat se schodkovým státním rozpočtem se ve výši 500 miliard korun. Hospodaření státu se nakonec zastavilo na schodku 367,4 miliard korun. Důvodem byly dopady koronavirové pandemie, proti které stát vypnul na jaře ekonomiku. Současný rozpočet počítá na tento rok schodek znovu ve výši 500 miliard. Podle ministryně Schillerové pak v příštím roce schodek státního rozpočtu neklesne pod hranici 300 miliard korun.

To je podle ekonomky a předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zarážející. Pro další takto masivní zadlužování totiž není důvod. „Představa, že by schodek státního rozpočtu přesáhl v příštím roce 300 miliard korun mě upřímně řečeno děsí. Vždyť loni, kdy jsme se pandemií a hospodářskou recesí potýkali naplno, nakonec deficit činil 367 miliard korun. Příští rok už by však měla být pandemie díky očkování podle všeho zvládnutá. Pokud se tak stane, vrátí se většina ekonomických aktivit k normálu a přijde svižný hospodářský růst,“ řekla pro Echo24 Zamrazilová.

Podle ní není ospravedlnitelné složit rozpočet s takovým schodkem. Důvodem dokonce ani nemůže být zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daní zaměstnancům. Veřejné finance tím přišly zhruba o příjmy ve výši 100 miliard korun. Právě kvůli zrušení superhrubé mzdy vyskočil schodek státního rozpočtu na konci února na 86,1 miliardy korun, což je nejhorší únorový výsledek od vzniku České republiky.

Pokud by vláda stát nadále sestavoval takto vysoké schodkové rozpočty, mohlo by se to v budoucnu odrazit na zhoršení ratingu České republiky. To se nejvíce projeví v prodražení obsluhy dluhu, protože zvedá úroky, které stát musí věřitelům platit.

Právě dalších komplikací způsobených vyšším schodkem v příštím roce se Zamrazilová obává. „Místo toho, aby v roce 2022 už české veřejné finance mířily ke konsolidaci, budou se potýkat s důsledky nezodpovědného dvojitého rozvolnění fiskálních pravidel z loňského roku. Ratingové agentury Fitch a Moody´s sice v úvodu letošního roku potvrdily České republice hodnocení i jeho stabilní výhled, ale upozornily, že pokud po roce 2022 nedojde ke konsolidaci veřejného dluhu, nebo alespoň k jeho stabilizaci, hrozí snížení ratingu. To by pak vedlo k vyšším nákladům na obsluhu dluhu,“ řekla pro Echo24 Zamrazilová.

Šéfka rozpočtové rady naráží na to, že ratingové agentury Moody's a Fitch Ratings, které jsou pro mezinárodní investory rozhodující, zachovaly pro letošní rok stávající rating. Předpokládají tak, že české veřejné finance nebudou mít negativní vývoj. To se ale může v následujících letech zhoršit.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je takto schodkový státní rozpočet i v vinou podzimních sněmovních voleb. To vede vládu Andreje Babiše k tomu, aby nezaváděla úsporná opatření, která by mohla být u možných voličů vnímána negativně. Naše veřejné finance byly před pandemií koronaviru v relativně dobrém stavu, proto několik let špatného hospodaření zvládnou překonat. Nikde však není psáno, že vláda vzniklá po volbách okamžitě zatáhne za ruční brzdu a tempo zadlužování výrazně zpomalí,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj bude nasměrování veřejných financí dlouhodobým a obtížným úkolem, na kterém si příští vláda může vylámat zuby. „V případě, že však nedojde k nápravě, naše veřejné finance se během dekády stanou ještě palčivějším problémem než právě probíhající pandemie,“ varuje Křeček.