Změnu pravidel by uvítala zhruba půlka pracovnic v sexbyznysu, druhá je proti, vyplývá z výzkumu
PROSTITUCE
NOVÉ
1
Mezi ženami, které pracují v sexbyznysu a nabízejí erotické služby přes jeden z portálů, nepanuje jasně vyhraněný názor na případnou regulaci prostituce. Zhruba polovina z nich by nastavení pravidel uvítala, druhá se staví proti. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi 528 společnicemi a prostitutkami, které poskytl mediální zástupce portálu Sex.cz Jiří Uhlíř.
Prostituce v Česku není nelegální, není to ale ani oficiální činnost. Trestné je kuplířství a obchodování s lidmi. S návrhy na regulaci přišli před nedávnem opoziční Piráti. Podle nich by změna pravidel zlepšila postavení pracovnic a pracovníků v sexbyznysu a pomohla omezit kriminalitu, zdravotní rizika i „šedou ekonomiku“. Do rozpočtu by mohla přitéct zhruba miliarda korun, míní Piráti. Mají podporu organizací na pomoc lidem, kteří se prostitucí živí.
Jako první krok pirátští poslanci navrhují vypovězení mezinárodní úmluvy proti obchodování s lidmi z roku 1950, která regulaci brání. K záměru se připojili i zákonodárci ODS, ANO či ČSSD.
Podle průzkumu pro vypovězení smlouvy a vytvoření zákona je 52 procent dotázaných společnic a sexuálních pracovnic. Proti se staví 48 procent. Registraci pro svobodné povolání by si vyřídila méně než polovina odpovídajících žen. Možnosti mít prostituci jako oficiální práci by využilo 45 procent respondentek, 55 procent by o zápis na úřadu nestálo. Podle výsledků 55 procentům žen nevyhovuje, že pomocníka či ochránce v bytě mít nemohou. Zbývajících 45 procent dotázaných má opačný postoj. Pokud by se zákon změnil, 48 procent žen by někoho na ochranu či na pomoc s organizací chtělo mít. Zbytek by se bez toho obešel. Celkem 35 procent žen odpovědělo, že přímo je či někoho z jejich okolí klienti fyzicky ohrožovali.
Podle odhadů sexuální služby za úplatu poskytuje v Česku kolem 10 000 až 18 000 žen i mužů. V tomto sektoru „se ročně protočí“ asi osm miliard korun, uvedli Piráti. Sepsali zásady, které by budoucí norma měla splňovat. Podle tezí by prostituce byla svobodným povoláním. Odváděl by se daňový paušál jako u osob samostatně výdělečně činných, sexuální pracovnice či pracovníci by platili i zdravotní a sociální pojištění. V budoucnu by tak měli nárok na důchod. Stanovila by se i pravidla pro manažery či organizátory. Provozovny by musely splňovat stanovené standardy. Obce by dál mohly na svém území prostituci regulovat. Teze podporují organizace, které pomáhají pracovnicím a pracovníkům z erotického průmyslu.
Pokusy o zákonnou regulaci prostituce v Česku zatím neuspěly. V zahraničí se prosazují dva přístupy. První prostituci legalizuje jako práci, druhý ji vnímá jako násilí a postihuje zákazníky.
