Polsko se na summitu EU střetne s Francií, Beneluxem a Skandinávií. Jde o vládu práva

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu summit, na němž je čeká zejména debata o rychle rostoucích cenách energií a o právním státu v Polsku. Političtí vůdci se na úvod summitu pokoušejí shodnout, jak společně zmírnit dopad zdražování elektřiny či plynu na obyvatele a jak do budoucna zajistit cenově dostupné energie. Krátce před začátkem jednání však vznášeli rozdílné požadavky, což může podle diplomatů předznamenat dlouhou diskusi. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

"Všichni se musíme chopit odpovědnosti, když jde o ochranu našich základních hodnot," prohlásila při příchodu na jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvláště šéfové vlád Francie, Beneluxu či skandinávských zemí chtějí vyzvat k ráznému zásahu vůči Polsku, jehož ústavní soud zpochybnil nadřazenost unijního práva nad ústavou země.

Nizozemský premiér Mark Rutte, který je nejhlasitějším kritikem přístupu polské vlády, před jednáním prohlásil, že Varšava nemůže získat peníze z mimořádného fondu obnovy, dokud nebude problém vyřešen.

Jeho rázný postoj však sdílejí pouze lídři zmíněných zemí. Německo či státy východního křídla unie jsou zdrženlivější. Končící německá kancléřka Angela Merkelová, pro níž je summit patrně poslední, chce, aby sedmadvacítka místo silových řešení pokračovala v dialogu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki před debatou zdůraznil, že jeho země se nenechá vydírat. Podpořil jej maďarský kolega a dlouhodobý spojenec Viktor Orbán, podle něhož pořádá EU v polském případě hon na čarodějnice a překračuje své pravomoci.

Krátce po zahájení summitu schválil jasnou většinou hlasů rezoluci kritickou k Polsku Evropský parlament, který vyzval komisi k využití nového mechanismu spojujícího čerpání peněz s dodržováním principů právního státu. Předseda EP David Sassoli dnes kvůli nemoci výjimečně nepromluvil na úvod schůzky k lídrům osobně, vážné znepokojení nad situací v Polsku však dal najevo v dopise.

"Nikdy dříve nebyla unie zpochybňována tak radikálně," napsal Sassoli. Účastníkům summitu zároveň připomněl, že nedávno vyzval parlamentní právníky k přípravě žaloby na komisi za nečinnost v otázce zmíněného mechanismu.

Zatímco summitová debata o Polsku patrně skončí bez závazných závěrů, výměna názorů o energetice má vést ke shodě na dalším postupu. Lídři diskutují nad doporučeními komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě pak komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.

Některé země včetně Francie, Španělska či Česka však chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. To naráží na odpor Německa a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu.

Španělský premiér Pedro Sánchez těsně před summitem vybídl k rychlejší společné reakci. Jeho český kolega Andrej Babiš chce vyzvat k úpravě unijních pravidel ve snaze zamezit "spekulativnímu kapitálu" v nákupu emisních povolenek. Naproti tomu kancléřka Merkelová označila návrhy komise za velmi dobré a vyzvala kolegy k opatrnému přístupu, aby jejich opatření neporušovala unijní pravidla. To může být podle expertů případ českého zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) u energií, které chce Babiš v Bruselu hájit.

Po debatě o energiích čeká politiky výměna názorů na další společný postup proti covidu-19, jehož šíření v některých zemích včetně Česka opět nabírá na síle. Lídři budou mluvit mimo jiné o tom, jak se vypořádat s odmítavým postojem části lidí k očkování či jak omezovat dopad dezinformací.